V dnešním světě se Vojtěch Říhovský stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému významu v kulturní, sociální, vědecké nebo technologické oblasti, Vojtěch Říhovský se stal klíčovým referenčním bodem v současné společnosti. V průběhu let podnítil Vojtěch Říhovský zvědavost výzkumníků, akademiků, profesionálů a fandů a vytvořil obrovské množství znalostí a debat na toto téma. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Vojtěch Říhovský, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme globální vizi jeho důležitosti a relevance dnes.
Vojtěch Adalbert Říhovský | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Jinak zvaný | V. Ř. Dubský |
Narození | 21. dubna 1871 Dub nad Moravou ![]() |
Úmrtí | 15. září 1950 (ve věku 79 let) Praha ![]() |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, sbormistr, varhaník, vydavatel, hudebník a regenschori |
Nástroje | varhany |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Adalbert Říhovský (pseudonym V. Ř. Dubský) (21. dubna 1871 Dub nad Moravou - 15. září 1950 Praha) byl český hudebník a hudební skladatel. Proslul zejména v oblasti chrámové hudby.
Narodil se v Dubu nad Moravou (okres Olomouc) v hudební rodině. Jeho otec i dědeček byli učitelé a ředitelé kůru v místním poutním chrámu Očišťování Panny Marie. Po studiích na německém reálném gymnáziu ve Šternberku a v Olomouci odešel do Prahy na C. a k. českou vysokou školu technickou. Technická studia však nebyla pro hudebně nadaného studenta příliš přitažlivá a proto přešel na Varhanickou školu, ze které odešel v roce 1889 (těsně před jejím sloučením s Konzervatoří). Z těchto let se také datují jeho první skladby. Dále studoval na operní a pěvecké škole Jana Ludevíta Lukese a v ústavu Arnošta Černého na Královských Vinohradech.
Po studiích v Praze působil ve svém rodišti jako učitelský pomocník. V roce 1902 se stal ředitelem kůru v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Kromě toho vyučoval v učitelském ústavu i soukromě a stal organizátorem hudebního života města jako všestranný hudebník a sbormistr.
V roce 1914 získal místo ředitele kůru v chrámu sv. Ludmily v Praze-Vinohradech. Stejně jako v Chrudimi i v Praze se věnoval mnoha dalším hudebním aktivitám. Mimo jiné byl sbormistrem Arcibiskupského semináře a účastnil se činnosti Obecné jednoty cyrilské v Praze. Byl také varhaníkem v kostele Panny Marie Královny míru v Praze Lhotce. Pro tento kostel složil píseň: Královno míru. Složil také píseň: Ó Srdce Páně, archo naší spásy.
Těžiště jeho díla spočívá v chrámových skladbách, které jsou dodnes uváděny. Během svého života zkomponoval 27 mší na latinský text, z nichž nejznámější jsou např.:
Dále 10 českých mší, 5 requiem, několik Te Deum, cca 50 graduale a stejný počet ofertorií, pangelingua (80 latinských a 40 českých), litanie, pohřební zpěvy, koledy a další příležitostnou hudbu pro církevní účely. Z rozměrnějších děl je známa Velkopáteční kantáta, op.68.
Mimo chrámovou hudbu komponoval zejména pro klavír a sborové skladby. Velmi populární byly jeho sbírky instruktivních skladeb pro klavír, varhany, housle a malé komorní soubory.
Například: