V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Vojislav Marinković. Od svých počátků až po dnešní vývoj přitahuje toto téma pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. S bohatou a rozmanitou historií zanechal Vojislav Marinković nesmazatelnou stopu ve společnosti, ovlivnil celé generace a hrál klíčovou roli v nesčetných aspektech moderního života. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit proniknout hlouběji do různých aspektů, které činí Vojislav Marinković tak relevantním a vzrušujícím tématem, v naději, že objevíme nové perspektivy a znalosti, které obohatí naše chápání tohoto fenoménu.
Vojislav Marinković Војислав Маринковић | |
---|---|
![]() | |
předseda vlády Království Jugoslávie | |
Ve funkci: 4. dubna 1932 – 3. červenec 1932 | |
Předchůdce | Petar Živković |
Nástupce | Milan Srškić |
Stranická příslušnost | |
Členství | Pokroková strana (do 1919) Demokratická strana (1919–1929) Jugoslávská radikální selská demokracie (od 1932) |
Narození | 13. května 1876![]() |
Úmrtí | 18. září 1935![]() |
Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov |
Choť | Ana Marinković |
Alma mater | Právnická fakulta Bělehradské univerzity Pařížská univerzita |
Profese | ekonom |
Ocenění | Řád čestné legie Řád rumunské hvězdy Řád bílé orlice čestný doktor Athénské univerzity |
Commons | Vojislav Marinković |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dr. Vojislav Marinković cyrilicí Војислав Маринковић (13. května 1876 Bělehrad, Srbsko[1] – 18. září 1935 Bělehrad, Srbsko[1]) byl srbský politik, diplomat a druhý jugoslávský premiér.
Marinković se narodil v Bělehradě, kde také absolvoval střední průmyslovou školu a právnickou fakultu (Bělehradská univerzita).[2] Disertaci získal na katedře politických a ekonomických věd v Paříži.[2] Od roku 1901 pracoval jako úředník na ministerstvu financí.[2]
Politickou kariéru nastoupil v roce 1906, kdy se stal poslancem srbského parlamentu za Pokrokovou stranu.[3] V diplomatických službách se začal angažovat v roce 1913, kdy zastupoval Srbsko na pařížské konferenci pro finanční vypořádání balkánských válek.[3] V letech 1914 až 1917 byl ministrem národního hospodářství.[3] V roce 1915 se stal předsedou Pokrokové strany.[2] Z titulu funkce předsedy Pokrokové strany se v roce 1915 podílel na vypracování Korfské deklarace, která hovořila o potřebě sjednocení trojjmeného jihoslovanského národa do jednoho státu v čele s dynastií Karađorđevićů.[3][4]
Od listopadu do prosince 1918 byl ministrem obchodu koaliční vlády.[2] Pokroková strana se v roce 1919 začlenila do nově vznikající Demokratické strany.[3] Po první světové válce byl členem srbské delegace na mírové konferenci v Paříži (1919–1920).[2] Z titulu funkce ministra vnitra (1921–1922) Marinković začal reformu volebního zákona.[3] Od 27. července do 6. listopadu 1924 a od 17. dubna 1927 do 4. dubna 1932 byl ministrem zahraničních věcí.[2]
V letech 1929 až 1932 zastupoval Jugoslávii v rámci orgánů Společnosti národů, v roce 1930 byl předsedou této organizace.[3]
Na jaře 1932 jmenoval král Alexandr Marinkoviće do funkce předsedy vlády.[5] Marinković chtěl vykonávat funkci v moderním evropském stylu a pokusil se také vytvořit novou politickou stranu.[5] Marinković, který byl nejen premiérem, ale stále také ministrem zahraničí, se podílel na přípravách Balkánské dohody a organizačního paktu Malé dohody.[3] Oba dokumenty však byly podepsány až po jeho demisi, jeho vláda padla po třech měsících.[5] Politická strana, kterou chtěl vytvořit – Jugoslávská radikální selská demokracie – sice vznikla, ale nikdy nezískala faktický vliv.[5] Od 22. října do 20. prosince 1934 byl ministrem bez portfeje v Uzunovićově vládě.[2]
Marinković měl za manželku Annu Lozanićovou (1881–1973), dceru srbského chemika a prvního rektora bělehradské univerzity Sima Lozaniće.[6] Vojislav Marinković zemřel bezdětný 18. září 1935 v Bělehradu.[1]