V dnešním světě získal Vojenská taktika nebývalý význam. Ať už na poli vědy, kultury, zábavy nebo politiky, Vojenská taktika se stal základním tématem diskusí a analýz. Jeho dopad přesáhl hranice a vyvolal v současné společnosti velkou diskusi. Abychom pochopili její důležitost a důsledky, je nutné provést hlubokou a podrobnou studii, která nám umožní ponořit se do všech jejích dimenzí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Vojenská taktika, od jeho původu až po jeho vliv v dnešním světě, s cílem osvětlit toto dnes tak aktuální téma.
Vojenská taktika (respektive bojová taktika) je soubor konkrétních metod používaných válčícími stranami za účelem napadení a zničení nepřítele v bitvě. V průběhu času prodělávala dlouhé období stagnace či prudkého vývoje v závislosti na technickém vývoji zbraní a filosofickém náhledu na válku.
V širším slova smyslu lze taktiku chápat jako vědu zabývající se taktickými metodami válčení, v užším slova smyslu lze vojenskou taktiku chápat jako jednu konkrétní bojovou metodu.
V současné době je vojenská taktika chápána jako operativní aplikace síly v konkrétní situaci, jako soubor konkrétních postupů v jednotlivých bitvách. Tím se odlišuje od vojenské strategie, která se zabývá dlouhodobými cíli a celkovým obrazem vojenských operací. Zjednodušeně se rozdíl mezi strategií a taktikou vyjadřuje tak, že strategie určí cíl (na koho udeřit a co dobýt), zatímco taktika definuje způsob (na kterém úseku a jakým způsobem útok provést). I tak je ovšem hranice mezi těmito dvěma disciplínami velice neostrá a obě oblasti se překrývají.
Vhodnost použití různých taktik závisí zejména na následujících okolnostech: