Dnes je Vodouš kropenatý vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost širokého publika. Jak čas postupuje, Vodouš kropenatý se stal klíčovým bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po vědu, kulturu a technologii. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Vodouš kropenatý a jeho dopad na naši společnost. Od jeho počátků až po jeho důsledky budeme do hloubky analyzovat důležitost a relevanci Vodouš kropenatý v dnešním světě. Vodouš kropenatý je bezpochyby téma, které bude v blízké budoucnosti nadále vyvolávat debaty a úvahy, takže je nezbytné být si vědom všech jeho důsledků.
![]() | |
---|---|
![]() Vodouš kropenatý | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
Podřád | bahňáci (Charadrii) |
Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
Rod | vodouš (Tringa) |
Binomické jméno | |
Tringa ochropus Linné, 1758 | |
![]() Rozšíření vodouše kropenatého
hnízdiště
migrace
zimoviště
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodouš kropenatý (Tringa ochropus) je středně velký druh bahňáka z čeledi slukovití.
Vodouš kropenatý je pták velikosti kosa s hnědočerně zbarvenými zády a bílým břichem. Hlava a prsa jsou výrazně skvrnitá. V letu je výrazně vidět bílý kostřec a tmavý spodek křídel.
Flétnové „tluíititit“, v úleku „gipgipgip“.
Vyskytuje se v lesním pásmu od Pobaltí přes Střední Evropu až po Sibiř. Vodouš kropenatý je tažný pták, který koncem července nebo v srpnu opouští své domovy a vydává se na zimoviště do Afriky. Na hnízdiště se vrací koncem března. V České republice se vyskytovalo v letech 2001–2003 podle Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v ČR cca 40–70 párů se stoupající tendencí. Proto je zde zařazen do kategorie ohrožených druhů.
V době hnízdění se zdržuje na březích vod, jejichž břehy jsou porostlé lesy, neboť vodouš kropenatý, na rozdíl od svých příbuzných z podřádu bahňáků, hnízdí na stromech a keřích. Sám si však hnízda nestaví, ale hnízdí v opuštěných hnízdech jiných, zejména drozdovitých ptáků nebo třeba v hnízdech strak.
Samice snáší 4 vejce, na kterých sedí oba rodiče 20 až 23 dní. Mláďata zůstávají v hnízdě 1–2 dny, poté se vrhají dolů. Dopadnou obvykle do měkké trávy nebo mechu, proto se jim nic nestane. Rodiče je nějaký čas vodí, a když se osamostatní, odlétají na rozsáhlé bažiny, rybníky nebo jezera v otevřené krajině.
Především hmyz a jeho larvy. Potravu sbírá při procházení po březích rybníků a v mělkých bahnitých vodách.