Vladislav Müller

Tento článek se bude zabývat problémem Vladislav Müller, který dnes nabyl značného významu. Vladislav Müller může odkazovat na osobu, aktuální téma, významné datum nebo jakýkoli jiný prvek, který upoutal pozornost široké veřejnosti. V tomto směru budou zkoumány různé aspekty související s Vladislav Müller, od jeho původu až po jeho důsledky v současné společnosti. Budou analyzovány jeho možné dopady, stejně jako názory a postoje k tomuto tématu nalezené. Vladislav Müller představuje bod zájmu, který vzbuzuje zvědavost a debatu, takže je nezbytné ponořit se do jeho studia a porozumění.

Vladislav Müller
Narození19. března 1936
Bratislava
Úmrtí20. června 1996 (ve věku 60 let)
Bratislava
Aktivní roky1954–1990
ChoťEliška Müllerová
DětiRichard Müller
Podpis
Vladislav Müller – podpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladislav (Vlado) Müller (19. března 1936 Bratislava – 20. června 1996 Bratislava) byl slovenský herec.

Život a činnost

Podle většiny zdrojů se narodil v Bratislavě. Podle některých zdrojů se však narodil v Ústí nad Labem – Předlicích a rodina se do Bratislavy přestěhovala po smrti matky, kdy se tam otec znovu oženil.[1] V roce 1954 absolvoval Vladislav Odborný divadelný kurz na Státní konzervatoři v Bratislavě. V letech 1954–1956 a 1956–1966 byl členem Krajského divadla v Nitře. Vojenskou základní službu vykonával jako herec Armádního divadla v Martině (1956–1958). V letech 1966–1990 byl členem činohry Novej scény v Bratislavě. Od roku 1990 podnikal, byl majitelem denního baru a restaurace. V divadle vytvořil desítky výrazných charakterních postav vážného i komediálního charakteru. Mimo divadelní činnosti se od začátku 60. let 20. století uplatnil výrazným způsobem v českém a slovenském filmu, televizi, rozhlase a dabingu. Významné herecké příležitosti mu poskytla televize ve filmech, např. Bašta (1969), Americká tragédia (1977), Chlap prezývaný Brumteles (1982), a v seriálech Straty a nálezy (1975), Louis Pasteur (1979), Přátelé Zeleného údolí (1979).

V roce 1979 dostal titul zasloužilý umělec.

V řijnu 1992 se pod Müllerem podlomila podlaha v divadle a utrpěl zlomeninu kyčelního kloubu. Po operaci se už na jeviště nevrátil a žil v ústraní na své chatě. Později mu byla diagnostikována rakovina tlustého střeva[2], na kterou 20. června 1996 zemřel.

Osobní život

Je otcem zpěváka Richarda Müllera, kterého měl se svou první ženou Eliškou.[3]

Filmografie

  • 1953: Rodná zem
  • 1960: Na pochode sa vždy nespieva (Lipoš)
  • 1960: Prerušená pieseň (německý důstojník)
  • 1962: Bílá oblaka (partyzánský velitel Kozačuk)
  • 1963: Na laně (mistr)
  • 1963: Smrt si říká Engelchen (Nikolaj)
  • 1963: Výhybka (Tabačka)
  • 1964: Obžalovaný (Kudrna)
  • 1965: Ať žije republika! (otec Vařečka)
  • 1965: Zvony pre bosých (Ondřej)
  • 1966: Majster kat (kat Emil Targo)
  • 1966: Tango pre medveďa (poručík VB)
  • 1967: Kristove roky (Andrej)
  • 1968: Traja svedkovia (Blažej)
  • 1968: Vánoce s Alžbetou (Hubert Cmíral)
  • 1969: Génius (Peter Tobiáš)
  • 1969: Touha zvaná Anada (Melichar)
  • 1970: Medená veža (por. Pardek)
  • 1970: Nahota (Tomáš)
  • 1971: Dosť dobrí chlapi (Marek)
  • 1971: Orlie pierko (npor. Pardek)
  • 1973: Deň slnovratu (Ing. Rajnoha)
  • 1973: Prípad krásnej nerestnice (Adam Galbavý)
  • 1973: Srdce na lane (strýc)
  • 1974: Do zbrane, kuruci! (Emanuel Zamutovský)
  • 1975: Horúčka (Fiala)
  • 1975: Tetované časom (předseda JZD)
  • 1976: Jeden stříbrný (Tkáč)
  • 1976: Vojaci slobody (plk. Talský)
  • 1979: Smrť šitá na mieru (Alfréd Blum)
  • 1979: Přátelé Zeleného údolí, seriál (hajný Horyna)
  • 1980: Karline manželstvá (Ondrej Hudec)
  • 1980: Signum laudis (kaprál Hoferik)
  • 1981: Plavčík a Vratko (uhlíř Matěj)
  • 1981: Vták nociar (spisovatel)
  • 1982: Popolvár najväčší na svete (král Levoslav)
  • 1982: Tušenie (Metod Katrenčík)
  • 1983: Mŕtvi učia živých (Brezík)
  • 1983: O statečném kováři (otec–kovář)
  • 1984: Láska s vůni pryskyřice (Franta Hrubý)
  • 1984: O sláve a tráve (fotograf Andrej)
  • 1986: Galoše šťastia (Kočiš)
  • 1986: Velká filmová loupež (Hoferik)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Písemné sdělení přítele z dětství, ing. M. Novotného z Pardubic.
  2. ↑ Napätý vzťah so synom a potom rakovina... www.topky.sk
  3. ↑ O syna ho připravila láska, emoce konečně utichly, až když je rozdělila smrt. Co Richard Müller nemohl odpustit svému slavnému otci? Tajnosti slavných

Externí odkazy