Ve světě Vladimír Veit existuje široká škála témat, diskuzí a názorů, které se točí kolem jejich relevance a dopadu na společnost. Vladimír Veit je již dlouhou dobu předmětem zájmu a diskusí, které generují nekonečné výzkumy, analýzy a úvahy jak na akademické půdě, tak v široké veřejnosti. Jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí, od politiky a ekonomiky po kulturu a technologie, z nichž každá přináší jedinečný pohled na význam a důležitost Vladimír Veit v našem každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Vladimír Veit a jeho dopad na současnou společnost s cílem nabídnout panoramatický pohled na jeho složitost a dopad na naše životy.
Vladimír Veit | |
---|---|
![]() Vladimír Veit (4. února 2011) | |
Základní informace | |
Narození | 13. února 1948 (77 let) Benešov |
Žánry | folk |
Povolání | zpěvák, písničkář a hudebník |
Aktivní roky | 1967– |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
Podpis | ![]() |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimír Veit (* 13. února 1948 Benešov) je český písničkář, zakládající člen sdružení Šafrán. V roce 1981 odešel do exilu, vrátil se v roce 1990.
Vystupovat začal v roce 1967 společně s Jaroslavem Hutkou. Už o rok později se však každý vydává vlastní cestou, i když společné písničky nikdy dělat nepřestali. V letech 2007–2011 jich napsali skoro stovku, a je již zavedeným pravidlem, že Vladimír Veit píše hudbu k textům Jaroslava Hutky, Zorky Růžové aj. Přesto Veit vidí těžiště své tvorby především ve vlastních textech a písních. Ze třinácti vydaných CD je autorských sedm. Kromě spolupráce s Hutkou zhudebňuje a vydává české i zahraniční básníky.
Veitova LP a později CD vydalo nakladatelství Šafrán ve Švédsku, Alfa ve Vídni a po roce 1989 Panton, Bonton, Indies Records a Galén. Kromě těchto oficiálních vydání si vydává CD sám ve vlastní režii.
V červnu 2016 vyšla jeho autobiografická vzpomínková kniha Ještě to neskončilo.
V současnosti pracuje na albu s pracovním názvem Lístek do památníku.
Ministr obrany udělil Vladimíru Veitovi Osvědčení účastníka protikomunistického odboje.[3]