V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Vladimír Šrámek (překladatel), téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a debatu. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Vladimír Šrámek (překladatel) předmětem studia a analýzy odborníků z různých oborů. V tomto článku budeme zkoumat různé pohledy na Vladimír Šrámek (překladatel) a také jeho význam v historickém a kulturním kontextu. Kromě toho se ponoříme do konkrétních aspektů, které pomohou lépe porozumět důležitosti Vladimír Šrámek (překladatel) dnes a také jeho možným důsledkům pro budoucnost. Připravte se ponořit se do fascinující cesty vesmírem Vladimír Šrámek (překladatel)!
Vladimír Šrámek | |
---|---|
Narození | 6. září 1893 Libochovice ![]() |
Úmrtí | 4. května 1969 (ve věku 75 let) Praha ![]() |
Povolání | překladatel, divadelní režisér, dramaturg a režisér |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | divadelní režie, překladatelská činnost a dramaturgie |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Šrámek (6. září 1893 Libochovice[1] – 4. května 1969 Praha) byl český divadelní režisér a překladatel ze staré řečtiny, latiny a němčiny.
Vladimír Šrámek vystudoval na Univerzitě Karlově práva, tam rovněž získal i titul JUDr., profesně však tíhl k divadelnímu řemeslu. V průběhu času se věnoval divadelní režii a dramaturgii, nezřídka i hrál (epizodicky rovněž ve filmu), soustavně překládal starověké divadelní hry z řečtiny a latiny.
Před odchodem na odpočinek zastával i funkci režiséra a ředitele (1950–1951) v královéhradeckém Krajském oblastním divadle, dnes Klicperově divadle.
Na rozdíl od uznávaného klasického filologa Otmara Vaňorného, který ve svém překladu Iliady i Odysseie zachoval hexametr, Vladimír Šrámek použil při překladu obou eposů volný verš a zvolil moderní básnický jazyk. Klasičtí filologové měli k tomuto přístupu výhrady, ale zároveň oceňovali básnickou krásu Šrámkova textu. Odysseia ve Šrámkově překladu vyšla poprvé v roce 1940 a u čtenářů měla velký úspěch.
Jan Křesadlo ve svém díle Astronautilía (Hvězdoplavba) zpochybňuje Šrámkův překlad ze starořečtiny a tvrdí, že minimálně Odysseiu prokazatelně přeložil z německého překladu Vossova.[2]
Vladimír Šrámek přebásnil i staré židovské a křesťanské texty: