V dnešním světě je Vláda Andrewa Bonara Lawa téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Vláda Andrewa Bonara Lawa upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad a význam vyvolaly neustálou debatu a neustálý zájem o pochopení jeho důsledků. Od svých počátků až po současnou evoluci byl Vláda Andrewa Bonara Lawa zdrojem studií, analýz a úvah. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Vláda Andrewa Bonara Lawa a jeho vliv na současnou společnost.
Vláda Andrewa Bonara Lawa | |
---|---|
![]() premiér Andrew Bonar Law | |
Předseda | Andrew Bonar Law |
Počet členů | 16 (kabinet) |
Politické subjekty | Konzervativní strana |
Dolní sněmovna | 344/615
|
Jmenována | Jiřím V. |
Datum jmenování | 23. října 1922 |
Konec v úřadu | 22. května 1923 |
Důvod ukončení | rezignace premiéra |
Opozice | Labouristická strana |
Posloupnost vlád | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vláda Bonara Lawa byla vládou Spojeného království 8 měsíců v letech 1922 až 1923. Vedl jí konzervativec Andrew Bonar Law. Vláda byla jmenována po pádu předchozí koalice, vedené Davidem Lloyd Georgem. Její pozice byla zpočátku nejistá, v listopadu 1922 ale vyhrála všeobecné volby. Již v květnu 1923 však Law ze zdravotních důvodů rezignoval a nastoupila nová vláda Stanleyho Baldwina.
Roku 1922 vládla Británii již 6 let koalice Konzervativní strany a části členů Liberální strany, vedená liberálem Davidem Lloyd Georgem. Během onoho roku začaly gradovat spory mezi koaličními partnery. Přestože konzervativci drželi v Dolní sněmovně většinu, vysoký počet funkcí ve vládě zastávali liberálové. Tento stav začínal řadovým konzervativcům vadit; v říjnu provedli členové strany stojící mimo užší vedení převrat a odhlasovali odchod z koalice. V čele této vzpoury stál předseda obchodní rady Stanley Baldwin.[1]
O pár dní později Lloyd George rezignoval a bylo třeba jmenovat novou vládu. Nakonec král do úřadu premiéra jmenoval Andrewa Bonara Lawa, který v posledních letech stál mimo koalici. Postavení nového kabinetu nebylo jednoduché; řada konzervativců včetně oficiálního vůdce strany Austena Chamberlaina jej nepodporovala a uchýlila se do jistého vnitřního exilu. Kvůli potvrzení stávajícího vývoje se o měsíc později konaly všeobecné volby. V nich Konzervativní strana obhájila většinu, i když se oproti roku 1918 ztenčila. Pozice vlády tím doznala jistého posílení. Obecně kabinet sliboval návrat k éře předchozích konzervativních vlád, ukončené roku 1905. Pod heslem návratu k poklidu a stabilitě plánoval například znovu vrátit plná práva Sněmovně lordů, o která přišla reformou v roce 1911.[2]
Kabinet se se zasazením ministra financí Baldwina dohodl na vyrovnání britského dluhu u Spojených států. Na začátku roku 1923 vláda čelila francouzské okupaci Porúří, kvůli čemuž přerušila s Francií diplomatické styky. Vláda ale nakonec neměla dlouhého trvání - v květnu byl premiéru Lawovi diagnostikován neléčitelný nádor na krku, což jej přimělo rezignovat. Nový kabinet sestavil Stanley Baldwin.[3]
Vládní strana | Hlasy ve volbách | % zisk | Mandáty v Dolní sněmovně | Křesla v kabinetu | Vůdce strany |
---|---|---|---|---|---|
Konzervativní strana | 5 294 465 | 38,5 % | 344/615
|
16 | Andrew Bonar Law |