V současnosti je Vitalij Kuzněcov (filozof) tématem, které zaujalo mnoho lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro technologie, Vitalij Kuzněcov (filozof) vyvolal neustálý dialog a debatu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Vitalij Kuzněcov (filozof) a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od své historie až po potenciální budoucnost má Vitalij Kuzněcov (filozof) moc změnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Doufáme, že prostřednictvím hloubkové analýzy poskytneme jasnější pohled na Vitalij Kuzněcov (filozof) a jeho dnešní důležitost.
Narození | 16. srpna 1932 Moskva |
---|---|
Úmrtí | 30. května 2011 (ve věku 78 let) |
Alma mater | Filozofická fakulta Lomonosovovy univerzity |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vitalij Nikolajevič Kuzněcov (rusky Вита́лий Никола́евич Кузнецо́в, 16. srpna 1932 v Moskvě, RSFSR, SSSR – 30. května 2011) byl sovětsko-ruský historik filosofie, zasloužilý profesor na Moskovské státní univerzitě.
V roce 1955 absolvoval s vyznamenáním[1] filosofickou fakultu Moskevské státní univerzity. V roce 1958 obhájil práci kandidáta filozofických věd na téma Voltairův světový názor («Мировоззрение Вольтера») a v roce 1973 doktorskou práci na téma Existencialismus Jeana Paula Sartrea («Экзистенциализм Жана-Поля Сартра»). Pracoval na katedře dějin zahraniční filosofie na Moskovské státní univerzitě.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Кузнецов, Виталий Николаевич na ruské Wikipedii.