Vilém I. Opavský
--- Otázka Vilém I. Opavský je dnes nanejvýš důležitá. S rozvojem technologií a změnami ve společnosti je zásadní pochopit důsledky a příležitosti, které toto téma představuje. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Vilém I. Opavský, od jeho dopadu na každodenní život až po jeho vliv na ekonomiku a politiku. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na věc, abychom poskytli komplexní a objektivní vizi o Vilém I. Opavský. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o tomto fascinujícím tématu!
| Vilém I. Opavský | |
|---|---|
| Narození | 1410 |
| Úmrtí | 15. srpna 1452 (ve věku 41–42 let) |
| Pohřben | Kostel svatého Ducha |
| Manželka | Salomena z Častolovic |
| Potomci | Bedřich Opavský, Václav III. Opavský, Přemysl III. Opavský, Anna Opavská a Kateřina Opavská |
| Otec | Přemysl I. Opavský |
| Matka | Kateřina z Minsterberka |
| Příbuzní | Arnošt Opavský, Václav II. Opavský, Přemysl II. Opavský a Mikuláš IV. Opavský (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilém I. Opavský (asi 1410 – 15. srpen 1452) byl synem Přemysla I. Opavského z jeho manželství s Kateřinou z Minstrberka . Byl spoluvládcem na Opavsku společně se starším bratrem Václavem II. v letech 1433–1445/9, poté samostatným knížetem opavsko-ratibořickým (formálními spoluvládci byli mladší bratři – Arnošt a Přemysl II.) a minstrberským. Pocházel z dynastie opavských Přemyslovců.
Život
Po smrti otce v roce 1433 byl společně s bratry vládcem nevelkého teritoria okolo města Opavy. Dbaje o prestiž rodu udržoval politické svazky s vratislavským biskupem Konrádem IV. Umožnilo mu to stát se roku 1443 generálním starostou Slezska a po smrti matky převzetí minstrberského údělu. 8. července 1445 se Vilém jako starosta přičinil o zavedení zemského pořádku na Slezsku.
Boj o Minstrbersko
V roce 1440 se chopil dědictví po Půtovi z Častolovic, které obnášelo i Minstrbersko, Hynek Krušina IV. z Lichtenburka. To se setkalo s nesouhlasem minstrberských stavů, kteří hledali podporu mimo zemi. Dne 25. dubna 1443 provolali svým novým zeměpánem Viléma, který byl synovcem posledního minstrberského knížete Jana a také Půtovým zetěm.[1] Spolu s jednotkami vratislavského biskupa Konráda IV. vpadl Vilém v červnu 1443 do Minstrberska a Kladska a dobyl pevnosti Neuhaus, Karpenštejn a Chałupky, v červenci Warkocz, Jagielnici a Ciepłowody a v srpnu pak Rummelsberg.[2] Boje pak probíhaly se střídavými úspěchy, když například Hynek Krušina obsadil biskupskou pevnost v Otmuchově. Vilém s Krušinou ještě do konce roku 1444 dospěli ke smíru, když se spojili proti Vilémovu dřívějšímu spojenci biskupu Konrádovi. Vilém si, snad za nějakou finanční kompenzaci, ponechal Minstrbersko, i když se Hynek Krušina právních nároků na ně nikdy nevzdal.[1]
Rodina a smrt
Vilém byl asi od roku 1435 ženatý se Salomenou z Častolovic, od které se dočkal pěti dětí – tří synů Bedřicha, Václava III. a Přemysla III.) a dvou dcer: Kateřiny (zm. 1504, vdaná za hlohovsko-zaháňského knížete Jana II.) a Anny (zm. 1515, abatyše v klášteře v Trzebnici). Zemřel 15. srpna 1452 a je pochován ve kostele sv. Ducha v Opavě. Poručnictví nad dětmi svěřil bratru Arnoštovi, který majetek svůj i bratrův rozprodal.
Reference
- ↑ a b URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. Kapitola … a zástavním pánem Kladska…, s. 292–320.
- ↑ MAMULA, Jakub. Obrana zemského míru ve Slezsku v období interregna. Příspěvek k poznání problematiky obranných mechanismů v zemích Koruny české. Slezský sborník. 2011, roč. 109, čís. 3–4, s. 165–186. ISSN 0037-6833.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém I. Opavský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Eufémie z Oettingen |
|
Minsterberský kníže Vilém I. 1443–1452 |
|
Nástupce: Arnošt Opavský |
