V dnešním světě je Venkov (deník) problém, který ve společnosti získal značný význam. Od svého vzniku upoutá Venkov (deník) pozornost odborníků a vědců a vyvolává vášnivé debaty a diskuse. Jak čas postupuje, Venkov (deník) je i nadále tématem zájmu a jeho dopad je stále patrnější v různých oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Venkov (deník) a analyzujeme jeho původ, vývoj a dopady dnes. Venkov (deník) je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a zaslouží si hluboké a informované zamyšlení.
Venkov | |
---|---|
orgán České strany agrární | |
![]() | |
Základní informace | |
Datum založení | 29. března 1906 |
Datum zániku | 1945 |
Jazyk | čeština |
Země původu | ![]() ![]() ![]() ![]() |
Klíčové osoby | |
Vydavatel | Rolnické vydavatelské a tiskařské družstvo |
Odkazy | |
ISSN | 1805-0905 |
Číslo ČNB | cnb001495197 |
OCLC | 648947206 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Venkov byl český agrární deník, v letech 1906 až 1938 ústřední tiskový orgán agrární strany, v období protektorátu (1939–1945) jeden z listů Národního souručenství. V letech 1914 až 1941 vycházel spolu s Venkovem také odpolední list Večer.
Během monarchie byl provládním tiskem. Stejně jako i další agrárnické tiskoviny, i tento deník vydával podnik Novina, Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, nakladatelství ve vlastnictví Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, tj. agrárníků. Venkov byl celorepublikově dostupný list. Díky práci šéfredaktora Karla Jonáše do něj přispívali například F. X. Šalda, Arne Novák, Isidor Zahradník a další. V problematickém období okupace se naopak klíčovou osobností Venkova stal kolaborant Vladimír Krychtálek.