Venetové (Itálie)
V dnešním světě se Venetové (Itálie) stal aktuálním a relevantním tématem, které ovlivňuje lidi všech věkových kategorií a prostředí. Od svých počátků až po současnost vyvolal Venetové (Itálie) velký zájem a debatu ve společnosti a ovlivnil způsob, jakým lidé interagují, myslí a vyvíjejí se. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Venetové (Itálie), od jeho dopadu na každodenní život až po jeho vliv na profesní oblast. Prostřednictvím podrobné analýzy se dozvíme, jak Venetové (Itálie) překročil hranice a zanechal významnou stopu v historii i současnosti.
Venetové (Veneti) obývající podle antických pramenů v prvním tisíciletí př. n. l. rozsáhlou oblast v severní Itálii byli starověkým indoevropským etnikem.
Toto etnikum mělo samostatný indoevropský jazyk – venetštinu. Je dochováno více než pět set převážně náhrobních nápisů, psaných nejprve etruskou a později latinskou abecedou. Venetština má podle H. Rixe společné indoevropské kořeny s latinou a dalšími italickými jazyky, ale jsou tu i podobnosti s jinými indoevropskými jazyky, především germánskými a keltskými.
Jižní hranicí území obývaných těmito "jadranskými" Venety byla řeka Pád, na severu Alpy a na západě Gardské jezero. Do dnešních dnů se tato oblast, Benátsko, nazývá italsky Veneto a její hlavní město Benátky nese italský název Venezia, obojí podle Venetů.
Antické prameny o Venetech jsou rozporné. Umisťují původ tohoto etnika na různá místa od Malé Asie, přes Balkán až k Jaderskému moři.
Podle Strabóna přišli Venetové z východu a vytlačili z dobytých území kmen Euganeů, kteří patřili k Rétům.
Literatura
- Urbanová, D. 2004: Venetština, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, N 9, 2004
- RIX, H. 2003: Ausgliederung und Aufgliederung der italischen Sprachen, in: Languages in Prehis-toric Europe, (ed.) A. Bammesberger, T. Venneman, Heidelberg, 147-172.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Venetové na Wikimedia Commons
