V dnešním světě se Velmi krátké vlny stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. S pokrokem technologie a globalizace se Velmi krátké vlny umístil jako bod zájmu v různých oblastech a sektorech, což vyvolalo debaty a úvahy o jeho dopadu a relevanci. Od politiky po vědu, kulturu a zábavu, Velmi krátké vlny dokázal upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam a důsledky Velmi krátké vlny, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho vliv na dnešní společnost.
Velmi krátké vlny (VKV, anglicky very high frequency – zkráceně VHF) je oblast elektromagnetického záření používaná především pro přenos rozhlasového a radiového signálu v atmosféře. Označení vyplývá z toho, že jeho vlnová délka je poměrně velmi krátká.
Podle definice frekvenční obor zahrnuje frekvence od 30 do 300 MHz, což odpovídá vlnovým délkám 1 m až 10 metrů. Tyto frekvence se používají pro přenos signálu, které vyžadují větší šířku pásma než na KV. Do tohoto pásma tedy spadá i FM rozhlasové a televizní vysílání.
Frekvence těsně pod tímto rozsahem nazýváme krátké vlny (KV), nad tímto rozsahem ultrakrátké vlny (UKV).
Pro analogové FM rozhlasové vysílání se používá pásmo VKV. Následující tabulka zobrazuje rozdělení rádiových vln na jednotlivá pásma a geografii jejich využití[1][2]:
Název pásma | Frekvence Vlnová délka |
Příklady využití |
---|---|---|
Pásmo OIRT (VKV-I, „východní norma") | 65,8–74 MHz 4,55 m – 4,05 m |
východní Evropa (SNS), do začátku 90. let. 20. stol. střední Evropa |
Japonské pásmo | 76–95 MHz 3,95 m – 3,15 m |
Japonsko |
II. pásmo ITU-R (pásmo CCIR, VKV-II, „západní norma") | 87,5–108 MHz 3,43 m – 2,77 m |
USA, západní Evropa, střední Evropa, postupně většina světa |
Digitální rozhlas DAB využívá III. pásmo VKV (174-240 MHz). Jiný systém DRM+ vysílá také v pásmu VKV.[3]
Pásmo VKV se využívalo pro analogové televizní vysílání. Pro digitální televizi DVB-T/T2 se ale VKV již v Česku nepoužívá.[3]