Varhanická škola Leoše Janáčka
V současném kontextu se Varhanická škola Leoše Janáčka stal relevantním tématem velkého zájmu širokého spektra veřejnosti. Ať už díky svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v profesní oblasti, Varhanická škola Leoše Janáčka upoutal pozornost lidí různého věku, kultur a profesí. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Varhanická škola Leoše Janáčka, od jeho počátků až po jeho dnešní pozici. Budeme analyzovat jeho důležitost, jeho důsledky a to, jak utvářel nebo bude utvářet svět kolem nás. Bez ohledu na vaše předchozí znalosti o Varhanická škola Leoše Janáčka vám tento článek poskytne cenné informace a vyzve vás k zamyšlení nad jeho významem ve vašem životě.
| Varhanická škola Leoše Janáčka | |
|---|---|
 | |
| Informace | |
| Zakladatel | Leoš Janáček |
| Datum založení | 1881 |
| Poloha | |
| Město | Veveří |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′5,65″ s. š., 16°36′8,35″ v. d. |
 | |
| Obory vzdělání | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Varhanická škola Leoše Janáčka v Brně byla hudební škola se zaměřením na výuku mladých hráčů na varhany a zpěváků, zejména v oblasti duchovní hudby.
Škola sídlila v Chleborádově vile v parčíku na Janáčkově náměstí, s průčelím do Kounicovy ulice a se vstupem ze Smetanovy ulice v Brně. V budově sídlí Základní umělecká škola varhanická Brno.
Historie
Školu založil v roce 1881 hudební skladatel Leoš Janáček společně se svým tchánem Emiliánem Schulzem. Důvodem založení nové školy byla Janáčkova nespokojenost s dosavadním způsobem hudební výuky na jiných školách[1]. Instituci inspirovanou podobnými školami ve Vídni a v Praze založil Janáček s pomocí členů aristokracie a církevních osobností v rámci Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě a za pomoci nadace Thurn-Valsassina z roku 1648.[2]
Výuka zpočátku probíhala na různých místech Brna. V Chleborádově vile sídlila škola od roku 1908. Varhanická škola po vzniku Československa rozštěpila, jedna část se v roce 1920 stala státní konzervatoří, druhá pokračovala dál jako škola Jednoty pro zvelebení církevní hudby na Moravě (jednota zrušena v roce 1951, roku 1992 na ni navázal spolek Musica sacra – Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě).
Studenti školy
- Vladimír Ambros
- Břetislav Bakala
- Vojtěch Blatný
- Emil Burejsa
- Augustin Homola
- Cyril Metoděj Hrazdira
- Jan Kunc
- Eduard Marhula
- Josef Martínek
- Bohumír Pokorný
- Jan Nepomuk Polášek
- Jaroslav Stuka
- Vincenc Šťastný
- Dominik Wünsch[3]
Reference
- ↑ Dějiny varhanního oddělení Diplomová práce na is.MUNI.cz
- ↑ Citát na www.konzervatorbrno.eu. www.konzervatorbrno.eu . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-18.
- ↑ STÁREK, Zdeněk. Slovník českých sbormistrů Část 2., M-Ž. . Praha: Divadelní ústav, 1982 . Dostupné online.
Literatura
- Ludvík Kundera, Janáčkova Varhanická škola, nakladatelství Velehrad, rok 1948, s. 154
Externí odkazy
- Historie školy 1. část Archivováno 29. 12. 2018 na Wayback Machine.
- Historie školy 2. část Archivováno 29. 12. 2018 na Wayback Machine.
- Varhanická škola na postopachleosejanacka.wordpress.com
.jpg)