V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Eduard Marhula, tématem, které upoutalo pozornost lidí a odborníků v různých oblastech. Od svých historických počátků až po jejich současnost podnítil Eduard Marhula debaty a úvahy o svém dopadu na společnost, kulturu a každodenní život. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Eduard Marhula, ponoříme se do jeho významu, vlivu a možných důsledků pro budoucnost. Kromě toho se ponoříme do různých úhlů pohledu a pozic, které byly kolem Eduard Marhula vytvořeny, a poskytneme tak čtenáři ucelenou a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.
Eduard Marhula | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Narození | 8. prosince 1877 Vsetín ![]() |
Úmrtí | 6. května 1925 (ve věku 47 let) Ostrava ![]() |
Žánry | klasická hudba, duchovní hudba a opereta |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, varhaník, dirigent a publicista |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eduard Marhula (8. prosince 1877 Vsetín[1] – 6. května 1925 Ostrava) byl český skladatel a varhaník.
Po studiích na Varhanické škole v Brně u Leoše Janáčka se stal na téměř deset let varhaníkem a ředitelem kůru v Rožnově pod Radhoštěm a zároveň ředitelem hudební školy. Po odchodu do Ostravy-Mariánských Hor, kde přijal místo ředitele Hudební a varhanické školy Matice školské, se stal i místopředsedou Jednoty hudebních stavů, kde věnoval své síly boji za zlepšení hmotných poměrů hudebníků, varhaníků a ředitelů kůrů.
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 založil v Ostravě vojenskou hudbu 31. pluku a stal se jejím kapelníkem. Jeho zásluhou vznikla v Ostravě-Mariánských horách Hudební a varhanní škola. V jejím rámci bylo i středisko pro hudební vzdělávání učitelů.
Vedle svých pedagogických povinností byl však i velmi plodným a úspěšným skladatelem a některé jeho skladby byly provedeny v Rusku a v Americe. Eduard Marhula byl i redaktorem a spoluvydavatelem časopisu Hudební a divadelní obzor, tehdy jediného odborného hudebního periodika na Moravě.
Hudební dílo Eduarda Marhuly vycházelo z melodiky a tradic národních písní. Kromě drobných skladeb pro klavír a úprav lidových písní zanechal rozsáhlé dílo pro chrámové účely.
Jeho tvorba pro chrámové účely je velmi rozsáhlá. Velkou oblibu si získaly zejména vánoční mše a pastorely.