Valerij Vjačeslavovič Nistratov

V tomto článku se budeme věnovat Valerij Vjačeslavovič Nistratov z komplexní a podrobné perspektivy, abychom našim čtenářům poskytli úplnou a obohacující vizi na toto téma. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty, studie a názory související s Valerij Vjačeslavovič Nistratov s cílem nabídnout globální a aktualizovanou analýzu. Od svého vzniku až po současnou evoluci, přes jeho dopad na společnost a jeho význam v různých oblastech, se tento článek snaží být obohacujícím zdrojem znalostí pro všechny, kdo mají zájem vstoupit do světa Valerij Vjačeslavovič Nistratov.

Valerij Vjačeslavovič Nistratov
Narození1973 (51–52 let)
Moskva
Povolánífotograf
Webová stránkawww.valerinistratov.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valerij Vjačeslavovič Nistratov (* 1973, Moskva) je ruský fotograf pokračující v tradici umělecké dokumentární fotografie.

Život a dílo

Narodil se v roce 1974 v Moskvě. Fotografovat začal ve věku 14 let, když od své matky dostal svůj první fotoaparát, a již v 17 letech se fotografie stala jeho profesí. Po pádu Sovětského svazu spolupracoval se společností Eastern Network, první nezávislou fotografickou agenturou se sídlem v Rusku, která dokumentovala všechny vojenské konflikty v bývalém Sovětském svazu. Nistratov v této době dospěl k závěru: nefotografovat válku. Věnoval se dokumentování každodenního života v ruských provinciích v bývalém Sovětském svazu a dalších zemích. Hlavními tématy jeho fotografických cyklů jsou psychologické studie jedince (jedna z jeho raných a významných sérií – a cyklus fotografií dětí v problémových rodinách v Moskvě), vztah k životnímu prostředí a lidské chování ve společnosti.

V období let 1993 až 2000 strávil několik let cestováním. Jednou z jeho cest byla pouť kolem řeky Volhy (od pramene k ústí), kde dokumentoval každodenní život rolníků na venkově a lidí ve městech v Povolží. Během tohoto období věnoval ve své práci zvláštní pozornost na téma moderního pohanství, což se odrazilo v sérii fotografií zázračně zachovalých rituálů ve vesnicích poblíž města Nižnij Novgorod a v Marijsku. Fotografie z obce Šutilovo inspirovali Vladimira Sorokina k napsání scénáře k filmu Čtyři (Четыре) a také k natáčení v této obci.[1]

Výsledkem několika let cestování byla fotografická kniha Lesostep (Лесостепь) – jakási retrospektiva na toto období. Na počátku 21. století odcestoval fotografovat do Afghánistánu, což vyústilo v roce 2004 ve vydání jeho druhé knihy Risse im Patriarchat. Vznikla kniha o ženách po pádu Talibanu, napsaná společně se švýcarskou novinářkou Judith Huberovou.

Nistratov pracuje s celou řadou vizuálních forem a tématy. Jedním z posledních dokončených projektů byl ve spolupráci s americkým fotografem Jasonem Eskenazim s názvem Титульная нация. Obsahem díla jsou po čtyři roky sbírané portréty Rusů z různých oblastí života, které byly pořízeny v deseti ruských městech. Úkolem bylo pořídit dokumentární portréty „jako-na-občanku“ bez uměleckých ambicí. Jednalo se o jakési socio-antropologické studium národa, které ukazuje ruského člověka 15 let po rozpadu Sovětského svazu.

Poslední projekt Nistratova, na kterém nyní pracuje, se jmenuje Dokumenty přírody (Документы природы). Jedná se o sérii snímků ruské krajiny, ovlivněnou člověkem.[2] V současné době (2011) Nistratov vyučuje dokumentární fotografii na Moskevské škole fotografie a multimédií Alexandra Rodčenka (Московская школа фотографии и мультимедиа имени Родченко).

Knihy

Fotografie z knih

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy