Valentův mlýn (Bakov nad Jizerou)
Problematika Valentův mlýn (Bakov nad Jizerou) je dnes velmi důležitá, protože se týká širokého spektra lidí a má významné dopady v různých oblastech života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Valentův mlýn (Bakov nad Jizerou) a analyzujeme jeho dopad na společnost, ekonomiku a kulturu. Kromě toho prozkoumáme různé přístupy a názory na Valentův mlýn (Bakov nad Jizerou) s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se snažíme osvětlit Valentův mlýn (Bakov nad Jizerou) a nabídnout nové perspektivy, které vybízejí k zamyšlení a debatě.
| Valentův mlýn | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Bakov nad Jizerou, Rybní důl č.p. 723, Bakov nad Jizerou,  Česko |
| Souřadnice | 50°28′12,93″ s. š., 14°56′15,17″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valentův mlýn byl postaven na pravém břehu řeky Kněžmostky v Rybím dole v Bakově nad Jizerou v okrese Mladá Boleslav.
Historie
Vodní mlýn byl postaven v místě holendru, který nechal postavit hrabě Valdštejn, pozemek byl pak prodán Janu Ryplovi, který zde postavil vodní mlýn. V roce 1879 mlýn vyhořel a byl obnoven Františkou, vdovou Jana Rypla. V roce 1885 byl prodán Václavu a Marii Sezemským, kteří jej vlastnili až do roku 1893, kdy jej převzal rod Cermanů. V roce 1914 mlýn koupil Josef Kupec a od roku 1920 jej vlastnil jeho syn Josef.[1] Dalšími majiteli je rodina Valentů. V období druhé světové války bylo úředně zakázáno mletí. Krátce po válce mlýn ještě fungoval, ale v padesátých letech 20. století by znárodněn a jeho provoz zastaven.[2][3] V devadesátých letech 20. století byl v restituci vrácen rodině Valentů. Mlýn byl asi 15 let opravován a dán do provozu. V roce 2012 mlynář Josef Valenta odešel do důchodu a mlýn je spravován jako muzeum.[4]
Mlýn znázorněn na císařských povinných otiscích z roku 1842[5] i na třetím vojenském mapování[6].
Popis
Mlýn je jednopatrová omítaná budova zděná z cihel. Patra dělí obvodová římsa. V okapovém průčelí je dochován historický nápis.
Vnitřní vybavení mlýnice pochází z přelomu 19. a 20. století. Část vybavení byla doplněna z různých nefunkčních mlýnů.
Data k roku 1930:
typ: vodní kolo na vrchní vodu
výkon: 4 HP
spád: 2,6 m
Stav k roku 2013
typ: Francisova turbína
Odkazy
Reference
- ↑ ALMANACH. S. 21. webcache.googleusercontent.com . . S. 21. Dostupné online.
- ↑ Valentův mlýn, mlýn Josef Valenta | Vodnimlyny.cz. vodnimlyny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Mlýn Valenta, Bakov nad Jizerou. www.hrady.cz . . Dostupné online. ISSN 1803-0076.
- ↑ CHAROUSKOVÁ, Šárka. Mlýn stojí v Bakově celá století, teď je z něj muzeum. Boleslavský deník. 2012-01-25. Dostupné online .
- ↑ Valentův mlýn 1842, druhé vojenské mapování, dostupné online
- ↑ Valentův mlýn. Mapy.cz . . Dostupné online.