Kněžmostka

V dnešní době se Kněžmostka stalo tématem velkého významu a zájmu v moderní společnosti. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve světě upoutal Kněžmostka pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na každodenní život až po vliv na kulturu a ekonomiku se Kněžmostka etabloval jako relevantní téma, které si dnes zaslouží analýzu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Kněžmostka a poskytneme komplexní přehled, který nám dnes umožní pochopit jeho důležitost.

Kněžmostka
Kněžmostka v Bakově nad Jizerou
Kněžmostka v Bakově nad Jizerou
Základní informace
Délka toku17,54 km
Plocha povodí72,81 km²
Průměrný průtok0,19 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-05-02-073
Pramen
západně u Srbska
50°30′24,63″ s. š., 15°5′56,62″ v. d.
263 m n. m.
Ústí
do Jizery u Bakova nad Jizerou
50°28′19,46″ s. š., 14°56′0,77″ v. d.
211 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj – Srbsko, Nová Ves, Drhleny, Suhrovice, Kněžmost, Žantov, Bakov nad Jizerou)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Jizera
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kněžmostka je potok či říčka v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Jizery. Délka toku činí 17,54 km.[1] Plocha povodí měří 72,81 km².[2]

Průběh toku

Pramen a Komárovský rybník

Potok pramení v Srbské kotlině (Příhrazská vrchovina) na západním okraji vsi Srbsko v CHKO Český ráj, a teče převážně západním směrem. Po pouhém jednom kilometru v lužním lese (lokalita V Luhu) napájí největší z rybníků ve svém povodí, Komárovský rybník mezi sídly Srbsko, Zakopaná, Branžež a Nová Ves. Někdy bývá logicky, ale podle všech zdrojů nesprávně, za pramenné rameno Kněžmostky považován druhý, jižnější přítok Komárovského rybníka, tekoucí od Meziluží, který je dlouhý dokonce 5 km, ale je nesouvislý.

Horní tok

Mezi Komárovským rybníkem a dalším v pořadí, Drhlenským rybníkem u Drhlen protéká Kněžmostka asi nejzajímavějším úsekem svého toku – 2 km dlouhým zúženým říčním údolím skrz pískovcovou vrchovinu. Svahy jsou zde lemovány pískovcovými skalami (v jednom místě potok protéká malou skalní průrvou). Za Drhlenami se údolí zvolna rozevírá a následují Nové rybníky (soustava dvou rybníků a několika sádek) na úseku Drhleny–Suhrovice. Na opačném okraji Suhrovic leží další rybník, Patřín (v něm přijímá zprava přítok od Branžeže), za nímž opouští potok území CHKO Český ráj. Na východním okraji obce Kněžmostu následuje Kněžmostský rybník.

Dolní tok

Za Kněžmostem, ve kterém podtéká silnici II/268 pak zcela mizí údolní zářez a potok přechází do rovinaté krajiny Mladoboleslavské kotliny se zemědělským charakterem. Mezi Lítkovicemi a Koprníkem leží poslední větší rybník, Nový Solec (za ním podtéká železniční trať 063). Zhruba od těchto míst je většina zbývajícího toku výrazně regulována a potok teče v betonovém korytu. U Koprníku přijímá zleva významný přítok, Koprnický potok. U samoty Zájezdy Kněžmostka přijímá zprava významný přítok, Býčinský potok. Poté podtéká dálnici D10 a silnici II/610 a protéká jižním okrajem města Bakova nad Jizerou, kde napájí malou mlýnskou nádrž. Nakonec se potok vlévá do Jizery (v místě jejího ostrého meandru) na jejím 47. říčním kilometru[3].[4]

Rybníky v povodí

Další rybníky se nacházejí na přítocích Kněžmostky, zejména pak je to rybniční soustava na Býčinském potoku mezi Býčinou a Budami nebo rybník Pátek u Bud.[4]

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,19 m³/s.[5]

Historie

Povodí Kněžmostky bývalo dříve pravým rybničním rájem. V 16. až 18. století, zejména zásluhou hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, zde bylo několikanásobně více rybníků než v současnosti. Největší rybníky byly Studénský, Volšovský a Koprnický. Od 18. století byly ale rybníky postupně vysoušeny pro potřeby orné půdy. Dnes jsou na místech většiny někdejších rybníků úrodná pole a louky. Největší současný rybník, Komárovský, byl původně jeden ze tří sousedících Komárovských rybníků (z nich největší), po jejichž hrázích vedly spojovací cesty. Všechny tři byly vysušeny, později v polovině 20. století byl obnoven právě jen největší z nich.[6][7]

Fotogalerie

  • Pramenná nádrž Kněžmostky u Srbska
    Pramenná nádrž Kněžmostky u Srbska
  • Komárovský rybník
    Komárovský rybník
  • Kněžmostka před Drhlenským rybníkem
    Kněžmostka před Drhlenským rybníkem
  • Drhlenský rybník
    Drhlenský rybník
  • Soutok Kněžmostky s Býčinským potokem
    Soutok Kněžmostky s Býčinským potokem
  • Soutok Jizery s Kněžmostkou
    Soutok Jizery s Kněžmostkou

Odkazy

Reference

  1. ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 168) . Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka . Dostupné online. 
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR . Český hydrometeorologický ústav . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ Jizera - kilometráž . kilometraze.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ a b Mapy.cz . Seznam.cz . Dostupné online. 
  5. ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 56. 
  6. ↑ Zmizelé rybníky Českého ráje - Díl III. . Trosky.cz . Dostupné online. 
  7. ↑ MO ČRS Mnichovo Hradiště - Historie rybníkářství na Mnichovohradišťsku . rybari.wz.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23. 

Externí odkazy