Téma Václavský hrad je dnes bezpochyby jedním z nejrelevantnějších. Jde o téma, které mělo velký dopad na společnost a vyvolalo širokou diskusi v různých oblastech. Václavský hrad vzbudil zájem odborníků, akademiků, politiků i běžných občanů, kteří se snaží pochopit a důkladně analyzovat jeho důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a názory na Václavský hrad a také jeho dopad na různé sektory. Od svého vzniku až po budoucí projekci představuje Václavský hrad téma velkého významu, které si zaslouží být podrobně a kriticky řešeno.
Václavský hrad | |
---|---|
![]() Vyobrazení hradu z roku 1650 | |
Základní informace | |
Výstavba | kolem r. 1300 |
Zánik | 2. polovina 19. století |
Stavebník | Václav II. |
Další majitelé | Přemyslovci, Lucemburkové |
Současný majitel | město Cheb |
Poloha | |
Adresa | Koželužská ulice, Cheb, ![]() |
Souřadnice | 50°4′58,08″ s. š., 12°21′54″ v. d. |
![]() ![]() Václavský hrad Václavský hrad, Česko | |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václavský hrad (též Wenzelburg, Winzelburg či Winselburg) stával v Chebu na levém břehu Ohře, nedaleko chebského hradu.
Roku 1285 se na chebském hradě konala svatba českého krále Václava II. s Gutou Habsburskou, dcerou Rudolfa I. Habsburského. Václav II. pak Cheb v letech 1291–1305 spravoval jako věno své manželky. Jelikož město pro něj mělo velký význam, nechal naproti císařské falci (dnešní hrad) vystavět Nový hrad, nazývaný Václavský, který se měl stát oporou moci krále na Chebsku. Se starým hradem jej spojoval most.
První zpráva o Václavském hradě pochází až z roku 1393. Tehdy se kvůli mostu mezi oběma hrady dostali do sporu purkrabí Ctimír ze Sedlce a město Cheb. Král Václav IV., který byl ve sporu arbitrem, odvolal purkrabího a hrad nechal zbořit. Moc krále tak byla na Chebsku oslabena a de facto zde rozhodovalo město. To se ukázalo být pro hrad katastrofou. Postupně totiž ztrácel na významu a chátral. V roce 1542 je v Bruschiově popisu Chebu uváděn jako pustý. Hradu neprospělo ani obležení Švédy v červenci 1647, ani barokní výstavba citadely po skončení třicetileté války. K další likvidaci došlo v letech 1814–1821 křížovnickou komendou. V roce 1835 sice ještě přízemí bývalé hradní věže sloužilo jako rozhledna, nicméně i ty poslední zbytky byly zničeny ve 2. polovině 19. století kamenolomem.
ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Chebské muzeum : Cheb 1998. ISBN 80-85018-78-0