Václav Aulický
V tomto článku prozkoumáme do hloubky Václav Aulický a jeho dopad na současnou společnost. Od svého vzniku až po současnou evoluci byl Václav Aulický předmětem zájmu a debat v různých oblastech, jak v populární kultuře, tak v akademické sféře. Ponoříme se do jeho významu, vlivu a relevance v dnešním světě a budeme analyzovat, jak Václav Aulický formoval naše vnímání, postoje a chování. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit porozumět důsledkům Václav Aulický v naší společnosti a zamyslet se nad její úlohou v lidském rozvoji.
| doc. Ing. arch. Václav Aulický | |
|---|---|
.jpg) Václav Aulický (2022) | |
| Narození | 1. března 1944 (81 let) Praha nebo Nové Město |
| Alma mater | Fakulta stavební ČVUT |
| Povolání | architekt |
| Děti | Magdalena Pappová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Aulický (* 1. března 1944[1] Praha[2]) je český architekt a vysokoškolský profesor. Je absolventem Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Jeho stavby mají hi-tech a postmoderní prvky.
Biografie
Václav Aulický se narodil 1. března 1944 v Praze.[3] V roce 1967 dokončil studia architektury na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.[4]
V letech 1967–1970 působil ve Vojenském projektovém ústavu.[4] Zde se v ateliéru Jiřího Eisenreicha podílel na návrhu komplexu budov Transgas na pražské Vinohradské 6, který byl vystavěn v letech 1972–1978. Jeho úkolem byl například návrh opláštění horních pater výškových budov, kde byla použita povětrnostně odolná ocel, vyráběná od roku 1968 v Československu pod produktovým označením ATMOFIX.[5][6] V době svého působení ve Vojenském projektovém ústavu také podnikl několik studijních cest. Byl například v Rakousku, skandinávských zemích či Itálii.[7]
Od roku 1974 pak pracuje ve Spojprojektu.[7] Zde se dostal k vlastním realizacím. Jednalo se o televizní vysílač Hošťálkovice v Ostravě či telefonní ústředny v pražských Dejvicích či Hradci Králové.[8] Koncem 70. let pak začíná pracovat na návrhu Žižkovské televizní věže.
Je členem České komory architektů[9] a od roku 1990 Obce architektů ČR.[7] Se svojí ženou ing. arch. Zdenkou Aulickou má dvě dcery a šest vnoučat.[10] Ve Spojprojektu vede ateliér, zabývá se především telekomunikačními budovami a vysílači.[11]
Od roku 2005 působí zároveň i na Fakultě architektury ČVUT v Praze jako vedoucí ateliéru. Později se tamtéž habilitoval jakožto docent.[2]
Realizace
Václav Aulický má na svém kontě celou řadu realizací. Nejprve navrhoval telekomunikační objekty, později i další budovy:
- Transgas, Praha, Vinohrady (1978);[12]
- Automatická telefonní ústředna, Praha, Dejvice (1978);[2]
- Vysílač Hošťálkovice, Ostrava (1980);[13]
- Tranzitní telefonní ústředna, Hradec Králové (1982) s Jindřichem Malátkem;[14]
- Telekomunikační ústředna, Mladá Boleslav (1984) s Jindřichem Malátkem a Jiřím Eisenreichem;[15]
- Žižkovský vysílač, Praha (1992);
- Provozní budovy České televize, Praha, Kavčí hory (1995);
- Administrativní budovy České pojišťovny na Pankráci (1997);
- Administrativní centrum Zirkon, Praha (1997);
- Budova Rubín, Praha, Karlín (2001);
- Polygon House, Praha, Pankrác (2004);
- Anděl Media Centrum, Smíchov, Praha (2004);
- Diamond Point, Praha, Karlín (2005);
- City Point, Praha, Pankrác (2005);
- City Tower, Praha, Pankrác (2008) s Richardem Meierem a Alešem Pappem;[12]
- Trimaran, Praha, Pankrác (2018) spolu s Ernsten Hoffmannem, Martinem Tröthanem;[13]
- City Element, Praha, Pankrác (2019) ve spolupráci s Martinem Tröthanem a Jindřichem Sovou.[12]
Galerie
-
Vrcholové partie výškových budov Transgasu -
Automatická telefonní ústředna v Dejvicích -
Tranzitní telefonní ústředna v Hradci Králové -
Anděl Media Centrum -
Diamond Point -
Trimaran -
City Element
.jpg)
Reference
- ↑ http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=15048
- ↑ a b c Archiweb - Václav Aulický. www.archiweb.cz . . Dostupné online.
- ↑ S.R.O., Sector 31. Václav Aulický | abart. www.isabart.org . . Dostupné online.
- ↑ a b Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republica 1993. Praha: Modrý Jezdec, 1993. 272 s. ISBN 80-901631-0-6. S. 18.
- ↑ Archiweb - TRANSGAS. www.archiweb.cz . 1997-01-01 . Dostupné online.
- ↑ Atmofix. www.atmofix.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c S.R.O., Sector 31. Osoby | abart. www.isabart.org . . Dostupné online.
- ↑ Stavbaweb.cz – Před 70 lety se narodil autor žižkovského vysílače Aulický. stavbaweb.dumabyt.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-21.
- ↑ Ing. arch. Václav Aulický — Česká komora Architektů. www.cka.cz . . Dostupné online.
- ↑ ZÍDKOVÁ, Lucie. Jsem takový český kutil. Fotografie Michal Sváček. Magazín Pátek LN. 2017-07-14, čís. 28, s. 23–27.
- ↑ http://www.spojprojekt.cz/czech/c1_architekt.html
- ↑ a b c CIKRLE, Petr; FIŠER, Jan; KERŠNER, Zbyněk. Transgas: Areál řídicí ústředny Tranzitního plynovodu a budova FMPE v Praze : historie, architektura, památkový potenciál. Příprava vydání Naděžda Goryczková. : National Heritage Institute ISBN 978-80-7480-138-9.
- ↑ a b TV vysílač Ostrava Hošťálkovice - od historie k současnosti (1.). Parabola.cz . 2011-07-09 . Dostupné online.
- ↑ POTŮČEK, Jakub. Václav Aulický, Jindřich Malátek: Tranzitní telefonní ústředna v Hradci Králové, 1977–1982 . . Dostupné online.
- ↑ telekomunikační ústředna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Aulický na Wikimedia Commons 
Osoba Václav Aulický ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Aulický
- Rozhovor s Václavem Aulickým vyšel v časopise Živel
- Reference SPOJPROJEKTU PRAHA a.s. obsahující řadu prací V. Aulického
- Rozhovor z pořadu Host Radiožurnálu na ČRo 1 - Radiožurnál
- Rozhovor pro DVTV
- Minulost, přítomnost a budoucnost Pankrácké pláně (habilitační přednáška)
- 20240426 | Mateřská školka má vypadat jako školka a ústředna jako ústředna, říká Václav Aulický (online praha.camp/magazin; obsáhlý rozhovor vedla Marie Žáčková) (verif. 20240501)
