Ultramarin tmavý

V tomto článku prozkoumáme fascinující vesmír Ultramarin tmavý, téma, které upoutalo pozornost a zvědavost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Ultramarin tmavý předmětem četných debat a analýz, které přispěly k obohacení našeho chápání této problematiky. V průběhu historie hrál Ultramarin tmavý zásadní roli v různých oblastech, od vědy a techniky po umění a populární kulturu. Během této cesty se ponoříme do mnoha aspektů, které činí Ultramarin tmavý tématem univerzálního zájmu, a budeme se zabývat jeho důsledky, kontroverzemi a možnými budoucími výzvami.

Umělý ultramarínový pigment
Přírodní ultramarínový pigment

Ultramarin tmavý je název umělecké modré barvy olejového či temperového rázu. Je to jedna z mnoha modří dostupná na trhu. Jeho číselný kód je 1060 a chemicky se jedná o křemičitan sodno-hlinitý a síru.

Ve středověku byla tato velmi vzácná barva získávána drcením polodrahokamu lapis lazuli, který se dovážel až z dolů na území dnešního Afghánistánu. To napovídá i samotný název barvy složený z latinského „ultra“ (nad, dále, tedy přeneseně i za, zpoza) a „mare“ (moře).[1] Tento ultramarin je označován jako přírodní.[2] Michelangelo si jej údajně nemohl dovolit, Raffael Santi jej zase používal pouze na dobře viditelných plochách. V Česku byl pravý ultramarín užíván jen velmi zřídka, zpravidla ho lze nalézt jen na dílech spojených s královským či císařským dvorem. Příkladem může být epitafní kámen na Zlaté bráně katedrály svatého Víta nebo schránka, ve které byl uložen svatý hřeb v klášteru Milevsko. Důvodem vysoké ceny není pouze použitá surovina, ale také dlouhá a složitá výroba. V roce 2000 byl přírodní ultramarín přibližně třikrát dražší než zlato.[3]

V roce 1828 německý chemik Christian Gmelin publikoval postup na výrobu umělého ultramarínu z:[2][4]

Tento postup je výrazně levnější, než získávání ultamarinu z lapisu lazuli. Brzy tedy začala masová výroba umělého ultarmarinu, který se od přírodního nijak výrazně barevně neliší,[2] ale postrádá jeho jedinečný lom světla.[3]

Ultramarin červený

Ultramarin červený je umělecká barva „modrého“ charakteru, používaná při malbě olejem či temperou. Její číselný kód je 1026 a chemicky se stejně jako u ultramarínu tmavého jedná o křemičitan sodno-hlinitý a síru. Tento ultramarín je odstínově tmavší s nádechem červené.

Odkazy

Reference

  1. ↑ ultramarine. Online Etymology Dictionary . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c HRADIL, David; HRADILOVÁ, Janka. Minerály starých obrazů. vesmir.cz . 2002-07-05 . Dostupné online. 
  3. ↑ a b KUŽNÍK, Jan. Nový objev z Milevska. Svatý Hřeb byl ve schráně s nejdražší modrou barvou na světě . Aktuálně, 13. 9. 2022 . Dostupné online. 
  4. ↑ Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Ultramarine“.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu ultramarín na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.