V dnešním světě je Trojná vazba tématem, které upoutalo pozornost a zájem širokého spektra společnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na politiku a ekonomiku se Trojná vazba stal tématem, které nezůstane bez povšimnutí. Svou složitostí a rozmanitostí vyvolal Trojná vazba intenzivní a vášnivou debatu mezi odborníky i laiky. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Trojná vazba a probereme jeho důležitost a relevanci dnes.
Trojná vazba je tvořena jednou vazbou sigma (značka σ) a dvěma vazbami pí (značka π). Protože jsou obě vazby pí na sebe kolmé, vytváří kolem vazby sigma souvislý válcovitý obal elektronů. Přítomností dvou vazeb pí dochází ke zkrácení vazby a zvýšení její disociační energie.
Princip trojné vazby se dá jednoduše vysvětlit pomocí hybridizace orbitalů, což je proces energetického sjednocení původně energeticky nerovnocenných atomových orbitalů. Například u atomuuhlíku, který má čtyři valenční elektrony umístěné v orbitalech 2s a 2p, může dojít ke třem typům hybridizace:
Hybridizace sp u trojné vazby znamená, že jeden orbital typu 2s a jeden orbital typu 2p, které jsou k sobě vzájemně kolmé, vytvoří dva nové identické hybridizované orbitaly označované jako sp. Osa dvou hybridních orbitalů má tvar úsečky a molekula má tedy lineární tvar s úhlem 180o. Trojnou vazbu kromě hybridizovaných orbitalů zajišťují i překryvy dvou nehybridizovaných p orbitalů, které svírají úhel 90 stupňů a leží mimo osu mezi jádry atomů.
Vlastnosti trojných vazeb
Trojné vazby uhlíku C≡C mají vyšší energii než dvojné C=C nebo jednoduché vazby C-C. Při vytvoření trojné vazby se uvolní v průměru 811 kJ·mol−1, u dvojné vazby 615 kJ·mol−1 a u jednoduché 345 kJ·mol−1.
Trojná vazba N≡N má vazebnou energií 945 kJ·mol−1, dvojná vazba N=N má 466 kJ·mol−1 a jednoduchá vazba N-N má 159 kJ·mol−1.
Molekula oxidu uhelnatého C≡O má nejvyšší vazebnou energii (1077 kJ·mol−1) ze všech trojných vazeb, protože k trojné vazbě se přidává slabá iontová vazba.
Trojná vazba má velmi vysokou elektronovou hustotu, a proto snadno vstupuje do elektrofilních adičních reakcí (adice halogenů a halogenovodíků). Nahuštění elektronů do prostoru mezi uhlíkové atomy způsobuje, že uhlíkové atomy zůstávají z druhé strany částečně odkryté. Proto u alkynů kromě elektrofilní adice mohou probíhat i nukleofilní adice (adice vody - hydratace a adice vodíku - hydrogenace).
Pro trojnou vazbou alkynů jsou charakteristické i polymerizační reakce (dimerace acetylenu).
Ethyn (acetylen), H−C≡C−H
Dikyan, N≡C−C≡N
Oxid uhelnatý, C≡O
Dusík, N≡N
Obrázky, zvuky či videa k tématu trojná vazba na Wikimedia Commons 
