V dnešním světě se Tomáškův vodní mlýn stalo tématem rostoucího zájmu a relevance. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ekonomiku nebo každodenní život lidí, Tomáškův vodní mlýn je problém, který nemůžeme ignorovat. V tomto článku do hloubky prozkoumáme všechny aspekty související s Tomáškův vodní mlýn, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv v různých oblastech. Podíváme se na to, jak Tomáškův vodní mlýn proměnil způsob, jakým žijeme, a jak bude nadále utvářet naši budoucnost. Kromě toho prozkoumáme potenciální důsledky a výzvy, které Tomáškův vodní mlýn představuje, a také příležitosti a výhody, které může přinést. Připravte se ponořit se do cesty objevování a úvah o Tomáškův vodní mlýn, tématu, které nepochybně poznamená naši současnost i budoucnost.
Tomáškův vodní mlýn | |
---|---|
![]() Tomáškův mlýn | |
Základní informace | |
Výstavba | před 1768 |
Přestavba | 19. století |
Poloha | |
Adresa | č.p. 87, Lukavec, okres Pelhřimov, ![]() |
Souřadnice | 49°34′7,25″ s. š., 15°1′4,66″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 45247/3-3140 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tomáškův vodní mlýn (Musilův, Bubenescher Mühle) je vodní mlýn v obci Lukavec v okrese Pelhřimov, který stojí na Kateřinském potoce.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. Předmětem památkové ochrany je budova mlýna č.p. 87 se stodolou a s hrází rybníčka s pozemky původní parc.č. 169/1 a 169/2.[2]
Obilný vodní mlýn je zakreslen na mapě I. vojenského mapování z let 1764–1768. Roku 1890 jej v odhadní ceně 1823 zlatých vydražil jeho budoucí majitel mlynář Tomášek.[1]
Nevelký mlýn stojí ve svažitém terénu nad Kateřinským potokem. Mlýnice a dům umístěné pod jednou střechou jsou dispozičně oddělené; jsou pokryty sedlovou střechou. Objekt je zděný, přízemní, jeho jádro je z masivního lomového zdiva. K obdélné budově mlýna přiléhá na jižní straně lednice. Vstupní průčelí a průčelí ze strany údolí s potokem je mimořádně vysoké; vstup je přes dřevěnou verandu. Hospodářské stavby jsou novodobé a situované východně od mlýna.[1]
Uvnitř budovy zůstalo zachováno takzvané „mlýnské složení“. Voda k mlýnskému kolu tekla propustí v patě hráze malého rybníka nad mlýnem. Roku 1930 zde bylo jedno kolo na svrchní vodu o průtoku 0,065 m³/s, spádu 6 metrů a výkonu 3,4 HP. Dochována zůstala válcová stolice s jedním párem rýhovaných válců v litinové skříni.[1]