Tento článek se bude věnovat tématu Tobiáš Březina, vysoce aktuálnímu problému, který v posledních letech upoutal pozornost odborníků i laické veřejnosti. Tobiáš Březina je předmětem četných studií a výzkumů kvůli svému vlivu na různé aspekty každodenního života, od zdraví po ekonomiku. V celém textu budou analyzovány různé aspekty Tobiáš Březina, od jeho historie a vývoje až po jeho implikace v dnešní společnosti. Kromě toho budou prozkoumána možná řešení a návrhy na řešení výzev, které představuje Tobiáš Březina v současném světě. Prostřednictvím multidimenzionálního přístupu má čtenáři nabídnout kompletní a aktualizovanou vizi Tobiáš Březina, a přispět tak k diskusi a pochopení tohoto fenoménu.
Jeho Milost Tobiáš Březina | |
---|---|
Sídelní kanovník litoměřické kapituly Generální vikář litoměřické diecéze | |
Církev | římskokatolická |
Předchůdce | Baltazar Pietsch |
Nástupce | Ondřej Xaver Fromm |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Tobiáš Alessius Brzezina |
Datum úmrtí | 1676 |
Národnost | česká |
Povolání | římskokatolický duchovní |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tobiáš Březina, psán též jako Tobiáš Alessius Brzezina (kolem roku 1600–1676), byl sídelní kanovník litoměřické kapituly a první generální vikář litoměřické diecéze.
V letech 1653-1656 působil jako děkan litoměřického městského kostela. V roce 1656 se stal prvním generálním vikářem nově založené litoměřické diecéze. Do tohoto roku totiž zastupoval funkci vikář a českolipský děkan Baltazar Pietsch, který však nebyl litoměřickému biskupovi po ruce. Zároveň se Březina stal oficiálem litoměřického církevního soudu. Od 26. července 1667, kdy ve Vídni potvrdil císař Leopold I. resignaci děkana litoměřické kapituly Jana Aloise Foltina ve prospěch kanovníka seniora téže kapituly Tobiáše Alessia Brzeziny,[1] se stal Březina děkanem litoměřické kapituly.
Předchůdce: Baltazar Pietsch |
![]() |
Generální vikář litoměřické diecéze Tobiáš Březina 1656 – 1676 |
![]() |
Nástupce: Ondřej Xaver Fromm |