Tiskařský lis

V dnešním světě se Tiskařský lis stal tématem rostoucího zájmu široké škály lidí. Postupem času se ukázalo, že Tiskařský lis je relevantní v různých kontextech a situacích, což vyvolalo velkou debatu o jeho důležitosti a jeho dopadu na společnost. Od svého vzniku podnítil Tiskařský lis zájem odborníků i fandů, kteří věnovali čas a úsilí, aby mu lépe porozuměli. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Tiskařský lis a analyzujeme jeho vliv v různých oblastech, abychom poskytli komplexní pohled na toto velmi relevantní téma.

Tiskařská dílna kolem roku 1568. Tiskař vpravo nanáší tampony barvu, v pozadí dva sazeči.
Ruční rychlolis s kloubovým mechanismem
Ruční rychlolis (tyglovka)

Tiskařský lis je stroj na potiskování papíru a jiných plochých materiálů, a to z ploché tiskové formy, nejčastěji knihtiskem, tiskem z výšky.

Ruční tiskařský lis

Ruční tiskařský lis je šroubový lis s portálem, který vynalezl kolem roku 1440 mohučský tiskař Johannes Gutenberg. Dříve se tisklo tak, že na nabarvenou formu se položil papír a ručně po celé ploše postupně přitiskoval hladítkem. Naproti tomu Gutenbergův lis vytiskl celý arch najednou, což způsobilo revoluci v tištění knih. Gutenbergův lis byl odvozen od starších lisů na víno a na olivy, jaké se užívaly už ve starověku, a běžně se používal až do 19. století. Skládá se z podstavce, často posuvného stolu, na nějž se umísťuje tisková forma (sazba), a z můstku na dvou sloupech, v němž je uprostřed umístěn šroub. K otáčení šroubu slouží dlouhá rukojeť. Lisy stejné konstrukce se později dělaly i z kovu, čímž se zejména snížilo tření šroubu a tím zvýšil tlak.

Rychlolis

Roku 1810 představil německý vynálezce Friedrich König novou konstrukci rychlolisu, kde se tlak na papír a tiskovou formu nevyvozoval šroubem, nýbrž pákovým mechanismem. Lis mohl pak pracovat podstatně rychleji. V 19. století vzniklo mnoho různých konstrukcí, kde tisková forma byla umístěna i svisle nebo šikmo, k nanášení barvy se užívaly válečky a stroj se poháněl rukou, nohama nebo motorem. I když se vyráběly rychlolisy až do formátu A3, většina sloužila k tisku drobných příležitostných tisků, jako vizitky, oznámení, programy a podobně. Počátkem 20. století vznikly i automatické rychlolisy s podáváním papíru a navalováním barvy.

Knihařský lis

Také menší a přenosné šroubové lisy, jaké používají knihaři, mohou sloužit k otiskování linorytů a dřevorytů.

Galerie

  • Produkce tištěných knih v letech 1450-1800
    Produkce tištěných knih v letech 1450-1800[1]
  • Tiskárny v 15. století
    Tiskárny v 15. století[2]
  • Poměr tištěných knih v 15. století podle oblastí
    Poměr tištěných knih v 15. století podle oblastí[2]
  • Poměr tištěných knih v 15. století podle jazyka
    Poměr tištěných knih v 15. století podle jazyka[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Buringh, Eltjo; van Zanden, Jan Luiten: "Charting the “Rise of the West”: Manuscripts and Printed Books in Europe, A Long-Term Perspective from the Sixth through Eighteenth Centuries", The Journal of Economic History, Vol. 69, No. 2 (2009), pp. 409–445 (417, table 2)
  2. ↑ a b c Incunabula Short Title Catalogue Archivováno 18. 11. 2021 na Wayback Machine., staženo 2. 3. 2011

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Knihtiskařství. Sv. 14, str. 444

Související články

Externí odkazy