Tepelný most

Tepelný most (nebo také tepelná vazba) je místo v konstrukci, kde konstrukcí domu uniká více tepla než v ostatních místech tepelné obálky objektu. Dochází k větším tepelným tokům než v jeho okolí. Projevuje se chladnějším povrchem.

Typická jsou například napojení dvou různých konstrukcí (otvorové výplně – okna, dveře) nebo také změny v geometrii konstrukce (např. rohy). Dále pak prvky, které procházejí vrstvou tepelné izolace (např. kotvení pergol). Jakýkoliv prostup vrstvou tepelné izolace totiž ve výsledku snižuje její efekt. Zvláště pokud se jedná o materiál velmi vodivý. Taková konstrukce může fungovat i jako chladič.

• stavební (napojení dvou konstrukcí)
• geometrické (roh, ukončení zdi)
• systematické (místa s horší tepelnou izolací, např. spáry)
• konvektivní (k přenosu dochází prouděním)

Špatně vyřešené detaily mohou způsobit velké tepelné ztráty objektu. V 70. letech tepelné ztráty tepelnými mosty činily 7 %, pokud budeme dům izolovat podle doporučení normy, budou tepelné mosty "užírat" více než čtvrtinu tepla.^[1]

Největšími riziky pro uživatele domu či bytu nejsou samotné tepelné ztráty, ale zejména projevy existence tepelných mostů. A to v oblasti statiky a hygieny. Konkrétně se jedná se o kondenzaci vody, která je velkým nepřítelem stavby a může mít vliv na její statiku, a výskyt vlhkostních map a plísní, které mají prokazatelně negativní vliv na lidský organizmus. V případě poškození izolace je nutné poškozené místo co možná nejdříve zapravit. Hrozí riziko zatečení vody do poškozeného místa. Pokud by dokonce došlo k zamrznutí, voda roztrhá zateplení včetně fasády.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tepelný most na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.