Søren Peder Lauritz Sørensen
V tomto článku prozkoumáme fascinující život Søren Peder Lauritz Sørensen, postavy, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii lidstva. Od jeho skromných začátků až po jeho vzestup ke slávě se ponoříme do nejintimnějších detailů jeho kariéry. Spolu s tím budeme analyzovat jeho dopad na společnost a jeho trvalý odkaz. Søren Peder Lauritz Sørensen byl pro mnohé zdrojem inspirace a doufáme, že prostřednictvím tohoto článku objasníme jeho život a významné příspěvky.
| Søren Peder Lauritz Sørensen | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. ledna 1868 Havrebjerg  Dánsko |
| Úmrtí | 12. února 1939 (ve věku 71 let) Kodaň Dánsko |
| Alma mater | Kodaňská univerzita |
| Pracoviště | Kodaňská univerzita Dánská technická univerzita |
| Obor | biochemie |
| Ocenění | doctor honoris causa from the University of Paris (1938) čestný doktor Univerzity v Bordeaux (1938) |
| Děti | Arthur Arnholtz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Søren Peder Lauritz Sørensen (9. ledna 1868, Havrebjerg - 12. února 1939, Kodaň) byl dánský chemik. Proslul především tím, že roku 1909 vytvořil škálu pH (záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů v hodnotě od 0 do 14), kterou lze měřit zásaditost či kyselost.
Vzdělání a kariera
Sørensen se narodil 9. ledna 1868 v rodině farmáře v Havrebjergu v Dánsku. Od roku 1886 studoval na Kodaňské univerzitě nejprve medicínu a od roku 1886 přešel na obor chemie. Absolvoval roku 1881 a v letech 1892-1901 byl asistentem Sophuse Madse Jørgensena. Titul PhD získal v roce 1899. V letech 1896 až 1902 byl poradcem dánských královských válečných loděnic.
V roce 1901 byl jmenován ředitelem Laboratoře Carlsberg (Carlsberg Laboratorium), která byla podporována pivovarem Carlsberg. Pokračoval zde v práci předchozího ředitele Johana Kjeldahla, který vyvinul metodu pro stanovení množství dusíku v určitých organických sloučeninách pomocí laboratorní techniky, která byla po něm pojmenována Kjeldahlova metoda.
Sørensen se zde věnoval především výzkumu aminokyselin, bílkovin a enzymů. Například syntetizoval aminokyseliny a objasnil strukturu argininu. Studoval vliv koncentrace iontů na analýzu bílkovin, což z něj nakonec udělalo odborníka na termodynamiku proteinové chemie. V této práci ho podporovala jeho manželka Margrethe Høyrup Sørensenová, také výzkumnice.
Při svých výzkumech enzymatických reakcí zjistil, že klíčovou roli zde hraje koncentrace vodíkových iontů. V roce 1909 proto zavedl stupnici pro měření kyselosti a zásaditosti látek a roztoků - stupnici pH (anglicky potential of hydrogen, česky potenciál vodíku, též vodíkový exponent). Jedná se o záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů v hodnotě od 0 do 14. Neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovné 7, kyseliny mají pH menší než 7, zásady mají pH větší než 7.
Společně s Hansem Wilhelmem Carlem Friedenthalem vypracoval seznamy látek, které by mohly být použity jako indikátory při měření pH. Vyvinul také pufrovací roztoky pro udržení konstantního pH roztoků (Sørensenovy pufry - roztoky citrátu, fosfátu a boritanu). Jeho jméno je také spojeno s titrací látkou známou jako Sørensenův oxalát sodný.
V roce 1938 odešel do důchodu. Jeho nástupcem se stal jeho žák Kaj Ulrik Linderstrøm-Lang.
Vyznamenání
- V roce 1928 se stal členem Americké akademie umění a věd.
- V roce 1937 se stal členem Německé akademie věd Leopoldiny.
- V letech 1938 až 1939 byl prezidentem Královské dánské akademie věd a literatury.
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku S. P. L. Sørensen na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Søren Peder Lauritz Sørensen na Wikimedia Commons - Encyklopedické zdroje na Encyclopedia.com
