Systém relativní většiny
V tomto článku prozkoumáme Systém relativní většiny z různých pohledů a v různých kontextech. Systém relativní většiny je téma, které v průběhu času vyvolalo zájem a diskusi a jeho relevance je evidentní i dnes. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do mnoha aspektů, které Systém relativní většiny zahrnuje, a budeme se zabývat jeho důsledky, jeho historií, jeho dopadem na dnešní společnost a také možnými pohledy, které na toto téma nabízejí odborníci a učenci. Stejně tak budeme zkoumat různé názory a úhly pohledu ve vztahu k Systém relativní většiny s cílem poskytnout čtenáři kompletní a obohacující pohled na toto téma.
Systém relativní většiny či systém prvního v cíli (FPTP či FPP z anglického „first past the post“) je většinový volební systém používaný v jednomandátových volebních obvodech, kde pro zisk mandátu postačuje relativní většina odevzdaných hlasů. Kandidát, který získal největší počet hlasů, tak získává mandát.
Výhodou tohoto systému je jednoznačné určení vítěze v jednom kole volby. Negativem tohoto systému je možnost velmi vysokého počtu propadlých hlasů: v případě 10 kandidátů, může stačit k vítězství získat jen o něco více než 10 % hlasů. V takovém případě téměř 90 % hlasů propadne a proto téměř 90 % voličů nemusí být spokojeno se zvoleným kandidátem.
Při použití tohoto systému pro parlamentní volby se projevuje značná disproporce mezi počtem hlasů pro danou stranu a jejím zastoupení v parlamentu, která posiluje nejsilnější stranu či strany, a naopak znevýhodňuje strany slabší. To přináší výhodu v podobě větší stability, kdy vítězná strana může sestavit jednobarevnou vládu neb nutnosti tvorby koalice; nevýhodou je však, že některé opoziční strany mohou mít jen minimální zastoupení, a to i v případě, že jejich veřejná podpora je vyšší.
Využití
Parlamentní volby
Tento volební systém je typický pro volby do Dolní sněmovny Spojeného království, kde každý poslanec (Member of Parliament) reprezentuje jeden volební obvod. Těch je podle pravidel platných k roku 2023 celkem 650 a jejich hranice musí být stanoveny tak, aby na jednoho poslance připadalo více než 69 724 a méně než 77 062 voličů.[1]
Příklad: Volby v roce 2024
| Strana | Volební výsledek | Zisk mandátů | ||
|---|---|---|---|---|
| hlasů | % | poslanců | % | |
| Labouristé | 9 704 655 | 33,68 | 412 | 63,38 |
| Konzervativci | 6 827 311 | 23,7 | 121 | 18,61 |
| Reformisté | 4 117 221 | 14,29 | 5 | 0,76 |
| Liberální demokraté | 3 519 199 | 12,21 | 72 | 11,07 |
| Ostatní | 4 637 545 | 16,09 | 40 | 6,15 |
| Celkem | 28 805 931 | 100 | 650 | 100 |
V roce 2011 byl poprvé využit ve volbách do polského Senátu.
Prezidentské volby
Pro volby hlavy státu se jednokolový systém používá výjimečně, příkladem může být volba prezidenta Mexika.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ 2023 Review of UK Parliament Constituencies . . Dostupné online.
- ↑ United Mexican States Election for Mexican Presidency . . Dostupné online.