Synagoga v Mladé Boleslavi

V dnešním světě se Synagoga v Mladé Boleslavi stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí a odvětví. Od svého vzniku až po vliv na dnešní společnost je Synagoga v Mladé Boleslavi nadále relevantním tématem, které podněcuje debaty a úvahy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Synagoga v Mladé Boleslavi a analyzujeme jeho důsledky a dopad v různých oblastech. Od svých historických počátků až po současnou relevanci se Synagoga v Mladé Boleslavi stal tématem zájmu, které si zaslouží být studováno a pochopeno, abychom lépe porozuměli světu kolem nás.

Synagoga v Mladé Boleslavi
svatostánek na snímku z počátku 20. století
svatostánek na snímku z počátku 20. století
Místo
MístoMladá Boleslav, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°24′42,98″ s. š., 14°54′10,01″ v. d.
Map
Základní informace
Zánik1962
Architektonický popis
Výstavba17. století
Kapacita228+228
Odkazy
AdresaSynagogní 129/I
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladoboleslavská synagoga byla součástí židovského města navazujícího na historické jádro Mladé Boleslavi. Stála severně od Staroměstského náměstí, mezi budovou staré radnice a později vystavěné nové radnice. V blízkosti synagogy fungovala i fara, spolkový dům a židovská škola s muzeem. Za říčkou Klenicí naproti mladoboleslavskému hradu vznikl židovský hřbitov se špitálem.

První písemná zmínka o existenci synagogy ve městě pochází z roku 1579. Zároveň však historické prameny uvádí, že synagoga v Mladé Boleslavi byla postavena v roce 1590 „z milosti a podporou císaře Rudolfa“.[1] Budova „nové synagogy“ se uvádí v roce 1644,[1] v následujícím století prošla další výraznou přestavbou.[2] Rabín A. E. Goldmann dovozuje, že původní synagoga z 16. století byla zřejmě zničena, tak jako mnoho dalších domů ve městě, v důsledku bojů třicetileté války.[1] Další rekonstrukce byly nutné kvůli několika velkým požárům města, z nichž některé vypukly právě v židovské čtvrti.

Po objektu synagogy ze 17. století byla pojmenovaná celá (již neexistující) ulice, jeho adresa tak zněla Synagogní 129/I.[3] Synagoga přestala být využívána v důsledku holokaustu, který přinesl zánik mladoboleslavské židovské obce a čtvrť ponechal prakticky vylidněnou. Budova zchátrala a roku 1962 byla zbourána.

Architektura

Nová synagoga byla obdélného tvaru se sedlovou břidlicovou střechou. Hladké stěny s pískovcovou římsou zdobila okna zvýrazněná (rovněž pískovcovými) profilovanými šambránami, na straně někdejšího městského příkopu objekt podpíraly tři zděné opěráky.[2] Synagoga měla vchod z ulice i ze dvora, k její západní straně přiléhal byt správce a zimní modlitebna.[4]

Interiér prosvětlovaly tři páry segmentově sklenutých oken. Chrámovou loď kryla valená klenba s výsečemi nad okny, kterou nesly pilastry s římsovitými hlavicemi. Štuková výzdoba klenby pracovala s motivy čtyřkruhových rámů, kruhů a elips. Kruchta byla kryta ploše.[2]

V synagoze stálo 228 číslovaných lavic pro muže a stejný počet rovněž pro ženy.[4] Vyvedeny byly moderně a bez ozdob. Lavice bývaly soukromým majetkem evidovaným v úředních knihách. Židé je odkazovali svým potomkům, prodávali i zastavovali.[2]

Svatostánek

U stěny orientované k Izraeli stál kamenný svatostánek (aron ha-kodeš) zdobený dvojicemi korintských sloupů ve dvou patrech. Sloupy stály na hranolových stylobatech kolem schránky se svitky Tóry zakryté parochetem a kaporetem. Na vrcholu byla korunovaná kartuš s hebrejským nápisem. [2]

Židovská obec vlastnila mimo jiné dalších 18 hedvábných, zlatě vyšívaných parochetů. Nejstarší byl z roku 1655, nejnovější z 19. století. Vesměs šlo o dary zámožnějších rodin. Spolu s kalichy, pečetidly nebo knižními svazky tvořily sbírku mladoboleslavského židovského muzea.[2]

Zánik synagogy

dlažba s motivem Davidovy hvězdy na místě někdejší synagogy (v roce 2022 nahrazena plastikou)

Roku 1938 byly liturgické předměty, umělecká díla a muzejní exponáty převezeny do židovského muzea v Praze, v následujících letech mladoboleslavská židovská obec v důsledku holokaustu prakticky přestala existovat – z nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů se po skončení druhé světové války do města vrátili jen jednotlivci.[3]

Synagoga od roku 1939 sloužila pouze jako skladiště.[5] k původnímu účelu se již nevrátila a spolu s dalšími domy v židovské čtvrti rychle chátrala. Město nemělo zájem na jejich údržbě, pouze bouralo stavby bezprostředně hrozící zřícením.[6]

V roce 1961 město zvažovalo přestavbu synagogy na tělocvičnu. Podle posudku z dubna zmíněného roku měla však budova částečně propadlou střechu, ztrouchnivělý dřevěný strop a narušenou klenbu. Podlahy byly vybourané, chybělo schodiště i některá okna a dveře. Zbývající byla vážně poškozená. Z plánů na přestavbu proto sešlo a roku 1962 byla synagoga stržena.[4]

Parcela, na které budova stála, zůstala nezastavěná a slouží zejména k parkování. V dlažbě někdejší synagogu po několik let připomínal symbol Davidovy hvězdy. V roce 2022 byl nahrazen plastikou s židovskými motivy a informačním textem. Důstojnější pietní místo financovalo město Mladá Boleslav na návrh obyvatel v rámci participativního rozpočtu.[7]

Rabíni

Isak Elbogen, krajský rabín mladoboleslavské židovské obce v letech 1843–1880

Soupis rabínů působících v Mladé Boleslavi je nekompletní, vychází ze stati posledního z nich – Arnošta E. Goldmanna – Dějiny Židů v Mladé Boleslavi vydané roku 1934.[1] Sám Goldmann byl posledním mladoboleslavským rabínem, 16. ledna 1943 byl z Mladé Boleslavi deportován do koncentračního tábora Terezín a odtud 6. září do vyhlazovacího tábora Auschwitz, kde zahynul.[8]

  • 1560: mistr Abraham
  • 1588: Ruben a zeť Gabriel
  • 1594–1613: Salomon
  • 1658: David
  • 1680: Lipman Graetz
  • 1691: Filip Lipman
  • 1719: Mojzes Levi Brandeis
  • 1731: Mojžíš Brandejs
  • 1732: Mojžíš Levy
  • 1737: Feitel Noe
  • 1754: Levit Brandeis
  • 1822: Abraham
  • 1824–1842: Yom Tov Spitz
  • 1843–1880: Dr. Isak Elbogen
  • 1886–1893: Moritz Grünwald
  • 1923: Arnošt E. Goldmann

Galerie

  • kalich z mladoboleslavské synagogy na snímku z roku 1905
    kalich z mladoboleslavské synagogy na snímku z roku 1905
  • parochet z roku 1702 (součást muzejní sbírky) na snímku z roku 1905
    parochet z roku 1702 (součást muzejní sbírky) na snímku z roku 1905
  • židovský hřbitov v Mladé Boleslavi
    židovský hřbitov v Mladé Boleslavi
  • Nová židovská škola v Krajířově ulici č. p. 137, kde bylo i muzeum
    Nová židovská škola v Krajířově ulici č. p. 137, kde bylo i muzeum

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d GOLDMANN, A. E. Dějiny Židů v Mladé Boleslavi. In: GOLD, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart. Brno: Jüdischer Buch-und Kunstverlag, 1934. Dostupné online. S. 204–221.
  2. ↑ a b c d e f BAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 21. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. Kapitola Mladá Boleslav, synagoga, s. 283–285. 
  3. ↑ a b HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. ISBN 978-80-254-8459-3. Kapitola Boleslavští Židé, s. 114–116. 
  4. ↑ a b c KOPECKÁ, Michaela. Historie Židů na Mladoboleslavsku. Liberec, 2011 . Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Miloš Raban. s. 22. Dostupné online.
  5. ↑ BARTÁK, F; ŠTEFFEK, J. Po stopách minulosti v obrazech města. In: TRTÍLEK, Vlastimil. Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. Mladá Boleslav: Městský národní výbor, 1974. Kapitola Židovské město, s. 148.
  6. ↑ MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha-Litomyšl: Paseka, 2011. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7432-094-1. S. 44. 
  7. ↑ CHAROUSKOVÁ, Šárka. Bývalou synagogu připomíná v Boleslavi nové pamětní místo . Statutární město Mladá Boleslav, 2022-05-13. Dostupné online. 
  8. ↑ Arnošt Goldmann . Holocaust.cz . Dostupné online. 

Literatura

  • HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. ISBN 978-80-254-8459-3. Kapitola Boleslavští Židé, s. 114–116. 
  • MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha-Litomyšl: Paseka, 2011. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7432-094-1. 

Související články

Externí odkazy