Tento článek se bude věnovat tématu Šambrána, které v současnosti vyvolalo velký zájem. Od svého založení je Šambrána předmětem analýz a debat v různých oblastech, což vytváří protichůdné názory a různé pozice. Vzhledem k relevanci a složitosti Šambrána je nezbytné prohloubit jeho studium, abychom pochopili jeho dopad a důsledky v dnešní společnosti. V tomto smyslu bude provedena vyčerpávající analýza Šambrána, která se zaměří na její nejdůležitější aspekty a nabídne komplexní vizi, která umožní čtenáři ponořit se do jejího významu a rozsahu. Kromě toho budou zváženy různé perspektivy a přístupy, které přispívají k obohacení porozumění Šambrána, a poskytují tak globální a mnohostrannou vizi tohoto širokého a významného tématu.
Šambrána, řidčeji též obálka, je ozdobný architektonický prvek, který rámuje a tím zdůrazňuje okna či dveře na vnější fasádě. Pro kamenné orámování, které není pouze dekorativní, se užívá název ostění.[1]
Šambrána je zpravidla plastická, profilovaná, orámovaná lištou či jednoduše plochá. Může být také pouze malovaná. Pokud není okno vybaveno podokenní římsou je šambrána vedena po všech čtyřech stranách otvoru, pokud je podokenní římsa použita, nebo pokud se jedná o dveře, bránu atp. je šambrána vedena pouze po zbylých třech stranách otvoru. Pokud je rámování otvoru vytesáno z kamene či dřeva, jedná se o ostění.
Vedle nejběžnějšího tvaru, který jednoduše rámuje otvor, může mít šambrána i složitější podobu, například použitím odsazení v rozích, které vytváří charakteristický útvar tzv. uší. Především v baroku bývá šambrána doplněna bohatým štukovým dekorem a to především v prostoru nad okenním otvorem. Tento výzdobný prvek se nazývá suprafenestra.