V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Synagoga v Březnici a vše, co tento koncept obnáší. Od svého vzniku až po dnešní vývoj hraje Synagoga v Březnici zásadní roli v různých oblastech společnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme vliv Synagoga v Březnici na kulturu, vědu, politiku a mnoho dalších aspektů každodenního života. Kromě toho se dozvíme o různých pohledech a názorech, které na Synagoga v Březnici existují, a také o kontroverzích, které v průběhu času vyvolal. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl nabídnout komplexní a obohacující vizi Synagoga v Březnici s cílem prohloubit jeho pochopení a jeho dopad na dnešní svět.
Synagoga v Březnici | |
---|---|
![]() Synagoga v Březnici | |
Místo | |
Místo | Březnice, ![]() |
Souřadnice | 49°33′30,58″ s. š., 13°57′1,95″ v. d. |
Základní informace | |
Kraj | Středočeský |
Okres | Příbram |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1725–? |
Odkazy | |
Ulice | Lokšany |
Kód památky | 41017/2-2398 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Synagoga, jež byla postavena v letech 1725–1726 v pozdně barokním až klasicistním slohu, stojí v bývalém ghettu Lokšany[1] ve městě Březnice v okrese Příbram jako čp. 664. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
Synagoga nese římskou číslici XVI a je dobře dochovaným příkladem české synagogální architektury centrálního typu. V severní části budovy je umístěn hlavní sál synagogy, zaklenutý valenou klenbou s barokními lunetami u oken.
Na půdě březnické synagogy byla nalezena tzv. geniza, archiv odložených a poškozených hebrejských textů a různých synagogálních předmětů. Nejvíce zastoupené předměty v genizách byly hebrejské knihy z 18. a 19. století, především modlitební knížky, tisky Bible, Talmudu a různá hebrejská literatura o etice, filozofii, poezii, vědě a učebnice. Dalšími předměty jsou rukopisy psané hebrejsky, ale i jidiš ze 17.-19. století, různé přednášky, obecní dokumenty a soukromé dopisy.
Po požáru z roku 1821 byla synagoga zásadně přestavěna a získala dnešní empírovou podobu. V budově s klenutým sálem a ženskou galerií bývala i jednotřídka židovské náboženské školy a byt správce (šamese).[3] Na vstupním kamenném portále se zachoval hebrejský nápis „Otevřetež mi brány spravedlnosti“ (verš Žalmu č. 118).[1]
Bohoslužebným účelům synagoga sloužila do 30. let 20. století, po druhé světové válce byla dlouhá léta využívána jako skladiště. Roku 1995 byla vrácena Židovské obci v Praze ve zdevastovaném stavu – byla narušená statika, problémem byla vzlínavá vlhkost a praskliny v klenbě nad hlavním sálem vlivem přetížení krovu, silně poškozeny byly také vnitřní i venkovní omítky a původní výmalba. Od poloviny 90. let 20. století procházela budova synagogy rekonstrukcí. V sobotu 14. 6. 2014 byla synagoga po více než 60 letech zpřístupněna veřejnosti. Je spravována Národním památkovým ústavem, Správou státního zámku Březnice a je zde expozice židovské vzdělanosti. Ve městě se také nachází židovský hřbitov.
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu synagogy čerpáno 3 650 000 Kč.[4]
rok | 1997 | 1998 | 1999 |
---|---|---|---|
částka | 1 050 | 1 800 | 800 |