V dnešní době je Nová synagoga v Dobříši tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Již několik let je Nová synagoga v Dobříši zdrojem debat a úvah v různých oblastech, ať už v politice, kultuře, ekonomice nebo technologii. Nová synagoga v Dobříši podnítil zájem odborníků a vědců, stejně jako obyčejných lidí, kteří chtějí porozumět tomuto tématu více. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Nová synagoga v Dobříši a analyzujeme jeho dopad a relevanci dnes.
Nová synagoga v Dobříši | |
---|---|
![]() Nová synagoga v Dobříši | |
Místo | |
Místo | Dobříš, ![]() |
Souřadnice | 49°46′52,32″ s. š., 14°10′2,28″ v. d. |
Základní informace | |
Kraj | Středočeský |
Okres | Příbram |
Odkazy | |
Adresa | Mírové náměstí 68 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bývalá nová synagoga, vybudovaná v letech 1903–1904[1] ve městě Dobříši, stojí na severozápadním rohu Mírového náměstí čp. 68 u ulice Čs. armády.
Postavena byla v novorománském slohu podle návrhu architekta Aloise Richtera.[2] Orientována je směrem k severu, což je v Česku ojedinělou výjimkou.[3] Svému účelu sloužila do roku 1938.[4] Za 2. světové války objekt sloužil jako skladiště obilí, pak jako muzejní sklad[5] a od roku 1955 je využíván jako kulturní dům.[2] V horním patře se pořádají výstavy, přízemí dává prostor pro koncerty a další kulturní akce, konají se zde také schůze městského zastupitelstva.[6]
Během a po druhé světové válce byla budova opomíjena a chátrala, roku 1959 byla zbořena věž v jejím průčelí[6] a hlavní modlitební sál rozdělil strop na dvě podlaží.[2] Po rekonstrukci z roku 2008 byly na horní štít vráceny Mojžíšovy desky.[5] Ve městě se do roku 1960 nacházela též stará synagoga a je zde i židovský hřbitov.