V dnešní době je Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Jeho dopad přesahuje hranice a pokrývá různé aspekty každodenního života. Proto je nutné podrobně analyzovat různé úhly a perspektivy, které Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny nabízí, protože jeho vliv je citelný v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku se ponoříme do světa Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny, abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a tomu, jak ovlivňuje lidi v jejich každodenním životě. Tato analýza nám umožní získat širší a úplnější představu o Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny a jeho dopadu na současný svět.
Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny (srbochorvatsky v latince Savez komunista Bosne i Hercegovine, v cyrilici Савез комуниста Босне и Херцеговине, SK BiH/СК БиХ) byl republikovou organizací Svazu komunistů Jugoslávie v Bosně a Hercegovině.
Bosenský svaz komunistů vznikl transformací oblastního výboru Komunistické strany Jugoslávie pro Bosnu a Hercegovinu v roce 1948. Původně existoval pod názvem Komunistická strana Bosny a Hercegoviny a v roce 1952 si změnil jméno na Svaz komunistů (obdobně tak učinily další organizace v dalších republikách a oblastech Jugoslávie).
V druhé polovině 80. let zasáhly Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny četné aféry, mezi které patřil např. skandál ohledně luxusních vil bosenských politiků v Neumu, dále pak Aféra Kecmanović, či Aféra Agrokomerc. Někteří z politiků (např. republikový prezident Hamdija Pozderac) museli odstoupit ze svých pozic. Na jejich místa pak nastoupila mladší generace v čele s Nijazem Durakovićem. Ta na sjezdu strany v prosinci 1989 rozhodla pro systém svobodné soutěže více politických stran.
Až do této doby se Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny vyslovoval pro politiku bratrství a jednoty, Titovu cestu rozvoje společnosti a jugoslávskou podobu socialismu. Možnost změny kurzu si připouštěl spíše opatrně, nicméně neobával se o ní hovořit.[zdroj?]
V květnu 1990 strana přijala nový program, ve kterém se vyslovila pro parlamentní demokracii a tržní hospodářství. Do té doby byla ochotna diskutovat o těchto bodech, ovšem myšlenku transformace politického i ekonomického systému po vzoru západoevropských zemí trvale odmítala.[zdroj?] Bosenští komunisté se v této době také ostře vyslovili proti vzniku politických stran na národnostním základě, tedy čistě srbských, muslimských, či chorvatských. V létě roku 1990 změnila strana název na Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny – Sociálnědemokratická strana.[1]
Do prvních svobodných voleb v Bosně a Hercegovině v listopadu a prosinci 1990 vstoupil SK BiH pod názvem Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny – Strana demokratických změn (Savez komunista Bosne i Hercegovine – Stranka demokratskih promjena). Získal však pouhých 12,3 % hlasů (čtvrté místo), o několik procentních bodů více než Svaz reformních sil Jugoslávie tehdejšího svazového premiéra Ante Markoviće. Bosenskohercegovskou politickou scénu ovládly nacionalistické strany.[2]
Během válečných událostí se strana transformovala v Sociálně demokratickou stranu Bosny a Hercegoviny.