Sulfid antimonitý

Sulfid antimonitý
Obecné
Systematický název	Sulfid antimonitý
Anglický název	Antimony(III) sulfide
Německý název	Antimon(III)-sulfid
Sumární vzorec	Sb4S6
Vzhled	šedý nebo žlutý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	1345-04-6
PubChem	16689752
SMILES	S12S3S1S(S2)S3
Vlastnosti
Molární hmotnost	679,43 g/mol
Teplota tání	548 °C
Hustota	4,659 g/cm3 (20 °C) 4,12 g/cm3 (amorfní)
Index lomu	nDa= 3,194 nDb= 4,064 nDc= 4,303
Tvrdost	2
Rozpustnost ve vodě	0,000 175 g/100 g
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	methanol ethanol roztok K2S roztok NH4HS roztok HCl
Relativní permitivita εr	11,15 (20 °C)
Struktura
Krystalová struktura	kosočtverečná amorfní
Hrana krystalové mřížky	a= 1 123 pm b= 1 131 pm c= 383,9 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−173,6 kJ/mol −147,3 kJ/mol (amorfní)
Entalpie tání ΔHt	138 J/g
Standardní molární entropie S°	182 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−173,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,352 9 JK−1g−1
Bezpečnost
Zdraví škodlivý (Xn) Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty	R20/22, R51/53
S-věty	S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sulfid antimonitý (chemický vzorec Sb₄S₆ nebo někdy zkráceně jen Sb₂S₃) je pevná látka, velmi málo rozpustná ve vodě, ovšem dobře rozpustná v roztocích rozpustných sulfidů nebo hydrogensulfidů. Se silnými kyselinami reaguje za vzniku antimonitých solí a uvolnění sulfanu, který způsobuje silný zápach po zkažených vejcích. V hydroxidech se rozpouští za vzniku antimonitanů. Na vzduchu hoří za vzniku oxidu antimonitého Sb₄O₆ a oxidu siřičitého SO₂. Je to redukční činidlo, které se oxiduje za vzniku sloučenin Sb^+V.

Vyskytuje se ve dvou krystalických modifikacích a to kosočtverečné (ortorombické), která má šedou barvu, a amorfní, která má žlutou barvu. Šedá modifikace je běžnější a údaje v postranním sloupci jsou uváděny pro ní (pokud není uvedeno jinak). V šedé modifikaci se v přírodě nachází jako minerál antimonit (stibnit).

Atomy antimonu jsou se sírou vázány do struktury adamantanové klece, což znamená, že z každého atomu antimonu vychází 3 vazby na atomy síry a každý z těchto atomů síry se váže na jiný atom antimonu. Dalo by se říci, že každý atom antimonu je provázán s třemi dalšími atomy antimonu pomocí „sirných můstků“. Z tohoto důvodu je vhodnější zapisovat vzorec sulfidu antimonitého jako Sb₄S₆ a nikoliv Sb₂S₃ i když tento zápis není špatný, ale nevystihuje správné prostorové uspořádání molekuly.

Čistý sulfid antimonitý lze připravit reakcí chloridu antimonitého SbCl₃ s thioacetamidem CH₃CSNH₂ v ethanolu nebo kyselině octové.

Nebo ho lze připravit spalováním práškovitého antimonu se sírou:

16 Sb + 3 S₈ → 4 Sb₄S₆

Laboratorně ho lze jednoduše připravit srážením antimonité soli roztokem rozpustného sulfidu nebo sulfanem:

4 Sb³⁺ + 6 S²⁻ → Sb₄S₆↓

Jako minerál byl sulfid antimonitý znám od starověku a používal se jako černý make-up pro barvení obočí a očních víček. Dnes se využívá jako přísada v zápalkách, pyrotechnice, do rubínově červených skel, jako barvivo na umělé hmoty a jako zpomalovač hoření.

Sulfid antimonitý je polovodič s vysokou citlivostí na světlo a byl použit v televizních kamerách a jiných optoelektronických zařízeních.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antimon(III)-sulfid na německé Wikipedii.

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid antimonitý na Wikimedia Commons