Středoněmecký průplav

Ve světě Středoněmecký průplav jsou nekonečné fascinující a relevantní aspekty, které si zaslouží být prozkoumány a pochopeny. Od svého dopadu na společnost až po jeho vývoj v průběhu času, Středoněmecký průplav zaujal a zaujal bezpočet jednotlivců po celém světě. S bohatou a rozmanitou historií je Středoněmecký průplav i nadále tématem debat a diskuzí v mnoha oblastech, od vědy a technologie po populární kulturu a umění. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Středoněmecký průplav, prozkoumáme jeho původ, jeho vliv a jeho význam pro dnešek.

Schéma napojení Středoněmeckého průplavu na jiné vodní cesty
Křížení Středoněmeckého kanálu (vpravo nahoře) s řekou Labe (vlevo dole) 10 km severovýchodně od Magdeburgu

Středoněmecký průplav (německy Mittellandkanal) je průplav v německých spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko a Sasko-Anhaltsko. Má délku 325,3 km a jedná se tak o nejdelší umělou vodní cestu v Německu. Odděluje se od průplavu Dortmund-Emže poblíž Hörstelu a vede středem Německa na východ severně kolem Teutoburského lesa a severně od Hannoveru k Magdeburku, u kterého se napojuje na průplav Labe-Havola mimoúrovňovým křížením přes Labe. Na své trase také mimoúrovňově křižuje Vezeru u Mindenu. Jeho význam je nadnárodní, neboť je například součástí nejkratší vodní trasy z Francie a Beneluxu do Polska a do Baltského moře. Také se jedná o nejkratší vodní spojení Porýní s Berlínem.

Stavba kanálu začala od západu v roce 1906 (přičemž první plány propojení Porýní s Labem jsou již z roku 1856) a byla přerušena druhou světovou válkou a následně také rozdělením Německa, takže k dokončení napojením na labsko-havolský průplav došlo až v roce 2003.

Externí odkazy