Strelecká veža
V tomto článku se snažíme prozkoumat fascinující svět Strelecká veža a vše, co představuje. Od svého vzniku až po dnešní vliv toto téma zaujalo lidi všech věkových kategorií a profesí. Na několika následujících stránkách podrobně rozebereme jeho charakteristiky, dopad a možné budoucí dopady. Strelecká veža je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží být známé jako celek.
| Strelecká veža | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 2 130 m |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko |
| Souřadnice | 49°10′59″ s. š., 20°10′46″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strelecká veža je izolovaná vyvýšenina uprostřed Velké Studené doliny. Je to věž dvou tváří – zdola působí mohutně, shora nenápadně. Podle geologů jde o tzv. nunatak – skalní útvar, který kdysi osaměle čněl z ledovce. Je často navštěvovaná, nabízí pěkný kruhový výhled. Název odkazuje na pytláky, resp. lovce kamzíků.
Topografie
Na jih a na východ spadá strmými, horolezecky využívanými stěnami. Severním směrem přechází do sutinových plání Streleckých polí. Na východ od ní se v Strelecké kotlině nacházejí Strelecké plesa.
Horolezectví
- 1951 Zimní prvovýstup levým žlabem jižní stěny A. Körtvélyessy a A. Puškáš, IV – V.
- 1958 Prvovýstup středem východní stěny V. Prošek a A. Puškáš, IV – V.
- 1974 Prvovýstup pilířem jižní stěny J. Bednár a L. Gancarčík, V A1 (dnes VI).
Jen Puškáš má ve stěnách 6 prvovýstupů. Věž je pěšky dostupná ze Streleckých polí neznačeným chodníčkem za 15 minut (není to však povoleno).
Galerie
-
Bradavica, vpravo část stěny Strelecké veže nad streleckými plesy. -
Uprostřed panoramatu Velké Studené doliny zdánlivě srovnatelná Strelecká veža.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strelecká veža na slovenské Wikipedii.
- F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia 1977.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strelecká veža na Wikimedia Commons - Popis, foto a mapka normálky