V dnešním světě se Stolica (geomorfologický podcelek) stal tématem širokého zájmu a debat. Od svého vzniku upoutá Stolica (geomorfologický podcelek) pozornost odborníků i fanoušků a vytváří různé názory a pozice. Jeho dopad byl pociťován v mnoha aspektech společnosti, od politické po kulturní sféru, a jeho význam se neustále vyvíjí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Stolica (geomorfologický podcelek), jeho historii, jeho vliv a jeho projekci do budoucnosti, s cílem důkladně porozumět tomuto fenoménu a jeho dopadu dnes.
Stolica (geomorfologický podcelek) | |
---|---|
![]() | |
Nejvyšší bod | Stolica |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 48°46′26″ s. š., 20°12′25″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stolica je geomorfologický podcelek Stolických vrchů. Nejvyšší vrch podcelku i celého pohoří je Stolica, dosahující výšky (1476 m n. m.).
Podcelek zabírá východní, nejvyšší část Stolických vrchů, od zbytku pohoří oddělenou údolím řeky Muráň. Severním sousedem je Spišsko-gemerský kras s podcelky Slovenský ráj a Muránska planina, západním směrem pokračují Stolické vrchy podcelku Tŕstie. Jižně navazuje Revúcka vrchovina s podcelk Železnícké predhorie, Hrádok a Dobšinské predhorie, východním směrem leží Volovské vrchy s podcelkem Havranie vrchy . [1]
Severní část území patří do ochranného pásma Národního parku Muránska planina, mezi maloplošné chráněné území patří přírodní rezervace Zdychavské skalky a Lúky pod Ukorovou. [2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stolica (geomorfologický podcelok) na slovenské Wikipedii.