Muráňská planina

V dnešním světě se Muráňská planina stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Jeho dopad přesahuje hranice a pokrývá různé aspekty každodenního života, od zdraví po ekonomiku, včetně technologií a kultury. _Var1 upoutal pozornost akademiků, vědců, obchodníků, aktivistů a široké veřejnosti a vyvolal všechny typy debat, vyšetřování a akcí. Jeho vliv je nepopiratelný a jeho studium je klíčové pro lepší pochopení světa, ve kterém žijeme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Muráňská planina a jeho význam v naší současné společnosti, analyzujeme jeho dopad na globální úrovni a zamyslíme se nad jeho možnými budoucími důsledky.

Muráňská planina
Muránska planina
Lokalita Veľká lúka, pohled od jihozápadu
Lokalita Veľká lúka, pohled od jihozápadu
Nejvyšší bod1409 m n. m. (Kľak)
Nejnižší bodasi 400 m n. m. (jižní okraj území)
Délka32 km
Rozloha115 km²
Nadřazená jednotkaSpišsko-gemerský kras
Sousední
jednotky		Slovenský ráj
Heľpianske podolie
Stolica
Tŕstie
Klenovské vrchy
Balocké vrchy
Fabova hoľa
SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Map
Horninyvápenec, dolomit
Souřadnice48°46′ s. š., 20° v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hora Ciganka se zbytky hradu Muráň

Muráňská planina (slovensky Muránska planina) je krajinná oblast, nacházející se v západní části Slovenského rudohoří. Je geomorfologickým podcelkem Spišsko-gemerského krasu v Banskobystrickém kraji.[1] Plocha území je asi 115 km².[2] Žije zde několik endemických druhů fauny a flóry. V roce 1997 zde byl vyhlášen Národní park Muráňská planina. Území Muránské planiny je velmi řídce osídleno, nachází se zde obec Muráň a Muráňský hrad.

Vymezení

Na západě planina sahá po údolí říčky Klenovské Rimavy, kde navazují Balocké vrchy, o něco severněji leží Fabova hoľa, oba podcelky Veporských vrchů. V této části je přesné vymezení komplikované, jelikož hranice území vede lesním územím. Severně sousedí Heľpianske podolí, podcelek Horehronského podolí a na severovýchodě je Muránska planina úzkým pásem propojená se Slovenským rájem. Jihovýchodní hranici se Stolickými vrchy tvoří výrazný Muránsky zlom, v jehož linii vede silnice z Tisovce na Horehroní. Od severovýchodu s planinou postupně sousedí podcelky Stolica, Tŕstie a Klenovské vrchy. Nejvyšším vrcholem planiny je Kľak s výškou 1408,7 m n. m.[3]

Geologicky patří planina mezi krasové oblasti a je tvořena hlavně vápenci a dolomity jednotky silicika.

Ochrana přírody

V oblasti žije několik endemických druhů fauny i flóry. Od roku 1997 podléhá Muráňská planina nejvyššímu stupni ochrany přírody jako Národní park Muráňská planina, předtím bylo území od roku 1976 chráněno jako stejnojmenná chráněná krajinná oblast. Na jeho území je množství maloplošných chráněných území.[4] Na území parku žijí velké šelmy – medvěd hnědý (Ursus arctos), vlk obecný (Canis lupus) či rys ostrovid (Lynx lynx).

Vrcholy

Nejvyšší horou je Kľak (1409 m), další tisícimetrové vrcholy uvádí Seznam vrcholů v Muráňské planině.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muránska planina na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ KOČICKÝ, Dušan; IVANIČ, Boris. Geomorfologické členenie Slovenska . Bratislava: Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  2. ↑ JAKÁL, Jozef. POROVNÁVACIA ANALÝZA KRASOVÝCH PLANÍN ZÁPADNÝCH KARPÁT . Jozef Jakál . Dostupné online. 
  3. ↑ mapový portál HIKING.SK . mapy.hiking.sk . Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ mapový portál HIKING.SK . mapy.hiking.sk . Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

  • (slovensky) Slovenské rudohorie. Stolické vrchy. Bratislava: Šport, 1987. 
  • BRANDOS, Otakar. Slovenský ráj a NP Muránska planina. Vřesina: SKY, 2003. ISBN 80-86774-00-7. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.