Stokesova věta

V dnešním světě se Stokesova věta stal relevantním a nepostradatelným tématem současné společnosti. Její vliv pokrývá různé oblasti, od politiky a ekonomiky až po kulturu a technologie. Každý den je Stokesova věta předmětem diskusí, analýz a úvah odborníků v oboru i běžných občanů, kteří se snaží pochopit jeho dopad na jejich životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Stokesova věta, od jeho počátků až po jeho současné dopady, s cílem osvětlit tento fenomén a jeho význam dnes.

Stokesova věta[1] je věta diferenciální geometrie, která popisuje vztah mezi křivkovým integrálem druhého druhu vektorového pole v prostoru přes hladkou uzavřenou orientovanou křivku a plošným integrálem rotace vektorového pole přes hladkou orientovanou plochu křivkou uzavřenou. Tato věta je speciálním případem tzv. zobecněné Stokesovy věty. Naopak speciálním případem Stokesovy věty v rovině je Greenova věta. Autorem Stokesovy věty je irský fyzik Georg Stokes.

Znění věty

Ilustrace Stokesovy věty s plochou S = Σ orientovanou normálou n a její hranicí C = ∂Σ, tj. orientovanou křivkou.

Je-li vektorové pole se spojitými parciálními derivacemi prvního řádu na otevřené jednoduše souvislé po částech hladké kladně orientované ploše ohraničené po částech hladkou jednoduchou uzavřenou kladně orientovanou křivkou , pak platí:

kde je rotace vektorového pole , kde , vyjádřená pomocí operátoru nabla a křivka je orientována tak, že při obíhání po této křivce v kladném smyslu je plocha vždy po levé straně.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stokes' theorem na anglické Wikipedii.

  1. STEWART, James. Calculus – Early Transcendentals. 7th. vyd. : Brooks/Cole Cengage Learning, 2012. ISBN 978-0-538-49790-9. S. 1122. 

Související články

Externí odkazy