Středoněmecká vysočina

Dnes je Středoněmecká vysočina tématem, které udržuje společnost v neustálých debatách a úvahách. Od svých počátků až do současnosti je Středoněmecká vysočina předmětem studia, obdivu a sporů. Jeho dopad na každodenní život lidí je nepopiratelný a jeho vliv v oblastech, jako je politika, kultura, technologie a vzdělávání, je evidentní. V průběhu historie se Středoněmecká vysočina vyvíjel a přizpůsoboval potřebám a požadavkům společnosti a stal se nepostradatelným prvkem moderního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Středoněmecká vysočina, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a budoucnost.

Středoněmecká vysočina
Mittelgebirgsschwelle
Terasové vinice na Kaiserstuhlu
Terasové vinice na Kaiserstuhlu
Nejvyšší bod1 493 m n. m. (Feldberg)
Nadřazená jednotkaHercynská pohoří
Sousední
jednotky		Pařížská pánev, Středoevropská nížina, Česká vysočina, Alpské podhůří, Jura
SvětadílEvropa
StátNěmeckoNěmecko Německo
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
LucemburskoLucembursko Lucembursko
BelgieBelgie Belgie
FrancieFrancie Francie
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Map
Horninybřidlice, vápenec, pískovec, rula
PovodíRýn, Dunaj
Souřadnice51° s. š., 10° v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Středoněmecká vysočina je souhrnný pojem pro hercynská pohoří, vrchoviny a kotliny v Německu mezi Dunajem na jihu a Středoevropskou nížinou na severu. Německy je často označovaná prostě Mittelgebirge („středohoří“) nebo Mittelgebirgsschwelle („středohorský práh“).

V rámci geomorfologického členění Německa sem spadají tři přírodní regiony:

Z hlediska fyzické geografie, která nebere v úvahu administrativní hranice, už oblast Östliche Mittelgebirge (nebo její podstatná část) není součástí Středoněmecké vysočiny, nýbrž německým přesahem České vysočiny. Václav Král[1] už k České vysočině nepočítá Durynskou pánev, jinak se podle něj Česká vysočina na německém území kryje s Východními středohořími. Pohoří Jura už neřadí do hercynského, ale alpského subsystému. Hercynské středoevropské vysočiny ležící mezi Pařížskou pánví a Českou vysočinou dělí na tyto části:

Reference

  1. ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2

Externí odkazy