V tomto článku prozkoumáme dopad Státní tajemník v různých kontextech a situacích. Od svého vlivu na společnost až po jeho relevanci v profesionální oblasti se Státní tajemník ukázalo být tématem velkého zájmu a diskuse. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho původ, vývoj a možné budoucí důsledky s cílem poskytnout kompletní a aktualizovanou vizi Státní tajemník. Doufáme, že shromažďováním údajů, posudků a odborných názorů toto téma objasníme a nabídneme našim čtenářům obohacující pohled.
Státní tajemník je funkce ve státní exekutivě. V Česku státní tajemník organizačně řídí ministerstvo či jiný státní úřad, na Slovensku zastupuje ministra.
Od srpna roku 1943 byla místo státního tajemníka zřízena funkce státního ministra pro Čechy a Moravu (viz seznam), který byl fakticky nejmocnějším Němcem v protektorátu.[1]
V Česku funkci státního tajemníka upravuje § 15 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v Úřadu vlády. Státní tajemník má postavení vrchního ředitele sekce. Řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu, dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.
Na Slovensku státního tajemníka jmenuje a odvolává vláda SR na návrh příslušného ministra. Státní tajemník má při zastupování ministra na jednání vlády poradní hlas. Při víceodvětvových ministerstvech může vláda stanovit, že na ministerstvu působí dva státní tajemníci. Státní tajemník zastupuje ministry v době jejich nepřítomnosti. Ministr určí, ve kterých otázkách a v jakém pořadí ho státní tajemníci zastupují.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štátny tajomník (Slovensko) na slovenské Wikipedii.