Srbské Karpaty

V tomto článku budeme analyzovat téma Srbské Karpaty z různých úhlů pohledu, s cílem osvětlit jeho důsledky a jeho důležitost v různých kontextech. Srbské Karpaty je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem díky své relevanci v poli _var2. V celém článku prozkoumáme různé aspekty Srbské Karpaty, od jeho původu až po jeho možné důsledky v budoucnu. Kromě toho prozkoumáme vliv Srbské Karpaty v dnešní společnosti a jeho roli ve vývoji _var3. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme poskytnout komplexní a komplexní pohled na Srbské Karpaty, abychom podpořili informovanou a obohacující debatu na toto téma.

Карпатске планине
Karpatske planine
Rtanj
Rtanj
Nejvyšší bod1 560 m n. m. (Šiljak)
Nadřazená jednotkaKarpaty
Sousední
jednotky		Panonská pánev, Rumunské Západní Karpaty, Dolnodunajská nížina, Stara planina
Podřazené
jednotky		Miroč planina, Homoljske planine, Veliki i Mali Krš, Deli Jovan, Beljanica, Kučajske planine, Rtanj planina, Ozren i Devica
SvětadílEvropa
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Map
PovodíDunaj
Souřadnice44°7′7″ s. š., 21°42′33″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srbské Karpaty (srbsky Карпатске планине, Karpatske planine, tj. „Karpatské hory“), jsou nejjižnější částí Karpat a nacházejí se jižně od Dunaje ve východním Srbsku, u rumunských a bulharských hranic. Od Rumunských Západních Karpat (resp. jejich části Banátských hor) na severu je odděluje 140 km dlouhý průlom Dunaje zvaný Železná vrata. Na západě spadají do Velkomoravského úvalu, který je výběžkem Panonské pánve. Na východě spadají do údolí Timoku, okrajové části Dolnodunajské nížiny. Na jihu a jihovýchodě na ně navazují (bez ostré geologické hranice) pohoří Suva planina, Svrljiške planine a Stara planina, která se už řadí pod Balkánský horský systém. Za hranici mezi Karpaty a Balkanidy se považují údolí řek Nišava a Beli Timok u města Niš. Podle Jiráska et al. (1987) se ale hranice vede přibližně po spojnici Stalać – Sokobanja – Knjaževac. To by znamenalo, že Ozren a Devica už nepatří do karpatského, ale do balkánského subsystému.

Srbské Karpaty běžně přesahují 1 000 m n. m. Jejich nejvyšší částí je Rtanj planina, dosahuje 1 560 m.

Pod Srbské Karpaty patří následující horské celky:

Literatura

  • Ladislav Jirásko, Luděk Leder, Josef Lorenc: Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987
  • Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. ISBN 80-200-0684-2.
  • Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.