V dnešním světě je Správní obvod (Praha) tématem, které upoutalo pozornost a zájem velkého množství lidí. Od svého vzniku Správní obvod (Praha) vyvolal diskusi a otázky a také ovlivnil různé aspekty společnosti. Ať už díky svému historickému významu, vlivu na populární kulturu nebo jeho vlivu na každodenní život, Správní obvod (Praha) dokázal překročit hranice a generace a stal se tématem zájmu odborníků i laické veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Správní obvod (Praha), analyzujeme jeho důležitost, důsledky a relevanci v současném kontextu.
Správní obvod je v zákoně o základních registrech označení pro území, na němž vykonává úřad městské části hlavního města Prahy určený Statutem hlavního města Prahy některou přenesenou působnost z rozsahu svěřeného orgánu obce s rozšířenou působností. V roce 2001 se počet takových správních obvodů ustálil na 22 a ty jsou označeny názvy Praha 1 až Praha 22 podle názvů městských částí, kterým je tato působnost svěřena. Kromě toho je Praha zároveň rozdělena do 10 obvodů, které jsou územními jednotkami na úrovni okresů a slouží též územní orientaci, ale původně byly především správními obvody.
Původně mělo těchto deset obvodů (Praha 1 až Praha 10) vlastní obvodní národní výbory, v roce 1990 transformovaných na obvodní zastupitelstva a obvodní úřady jako orgány 10 městských částí. Se vznikem městských částí byla samostatná působnost pražských obvodních zastupitelstev a rad omezena na území nových městských částí s názvy původních obvodů. Přenesená působnost vyššího stupně byla z obvodních úřadů byla částečně přenášena na některé místní úřady postupně už od roku 1988 (tehdy ještě šlo o ONV a MNV), postupně pak byly přejmenovány úřady dalších městských částí na Prahu 11 až Prahu 15 jakožto jakési „pseudoobvody“. Nakonec bylo celé území Prahy v roce 2001 rozděleno z hlediska rozšířené přenesené působnosti do působnosti 22 tzv. správních obvodů, a názvy takto pověřených městských částí s příslušnými úřady byly sjednoceny na podobu Praha 1 až Praha 22. De facto tak vznikla druhá úroveň městských obvodů, třebaže Statut hl. m. Prahy je takto jako celky nikde nenazývá ani jim nedává žádné názvy.
Samostatný název jako legislativní zkratku jim dal v § 29 zákon 111/2009 Sb., o základních registrech, podle kterého se „v tomto zákoně rozumí (…) správním obvodem v hlavním městě Praze území, na němž vykonává úřad městské části hlavního města Prahy určený Statutem hlavního města Prahy některou přenesenou působnost z rozsahu svěřeného orgánu obce s rozšířenou působností.“ RÚIAN je označuje jako „správní obvody Prahy“,[1] RSO je eviduje pod označením „správní obvody hlavního města Prahy“[2] či „správní obvody v hlavním městě Praze“,[3] zatímco pro „staré“ obvody používá název „městský obvod v hlavním městě Praze“.