Přenesená působnost
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Přenesená působnost, prozkoumáme jeho různé aspekty a ponoříme se do jeho dopadu na dnešní společnost. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes byl Přenesená působnost předmětem zájmu a debat v průběhu historie a generoval nejrůznější názory a pohledy. Prostřednictvím kritické a vyčerpávající analýzy odhalíme různé aspekty související s Přenesená působnost, od jejího vlivu na populární kulturu až po její roli v globální ekonomice. Stejně tak budeme zkoumat jeho vývoj v čase a jeho budoucí projekci ve snaze lépe pochopit jeho význam v současném světě. Doufáme, že prozkoumáním Přenesená působnost poskytneme úplnější a obohacující vizi tohoto tématu, které má tak velký dopad na naše životy.
Přenesená působnost územní samosprávy znamená, že obsah výkonu státní správy je v určitém rozsahu státem přenesen (delegován) na územní samosprávu.
V podstatě tedy stát vykonává státní správu v přenesené působnosti prostřednictvím úředníků, kteří nejsou zaměstnanci státu, ale zaměstnanci územně samosprávných jednotek, zařazení do jejich úřadů, které ji vykonávají vedle samostatné působnosti svého územně-samosprávného celku. Ve státech se smíšeným modelem veřejné správy je tak přiblížena státní správa občanům.
Přenesená působnost v České republice
V České republice jsou územně-samosprávnými jednotkami obce a kraje. Při výkonu samostatné působnosti není rozhodující velikost obce a všechny obce jsou si rovny. Co se týče přenesené působnosti, zákon o obcích rozlišuje několik typů obcí z hlediska rozsahu výkonu svěřené státní správy. Je to:
- základní rozsah,
- rozsah pověřeného obecního úřadu a
- rozsah úřadu obce s rozšířenou působností.
Hlavní město Praha a statutární města mohou některé působnosti statutem delegovat dále na své samosprávné městské části nebo městské obvody.
- do základního rozsahu výkonu přenesené působnosti patří např. evidence obyvatel,
- pověřený obecní úřad také vydává např. stavební povolení a
- obecní úřad obce s rozšířenou působností je mj. oprávněn vydávat občanské průkazy a cestovní pasy
Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány obcí a krajů vázány předpisy ústředních orgánů - usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů.[1][2] Tyto předpisy jsou vyhlašovány ve věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.
Právní předpisy územně-samosprávných celků vydávané v samostatné působnosti se nazývají vyhlášky, předpisy vydávané v přenesené působnosti se nazývají nařízení.
Pokud zákon nestanoví výslovně, zda některá působnost je samostatná nebo přenesená, dochází někdy i k výkladovým sporům. Ve většině případů však lze působnost určit podle § 8 zákona o obcích („Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.“) a & 7 zákona o obcích („Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost.“), obdobně § 4 a § 2 zákona o krajích a § 33 zákona o hl. m. Praze. Pokud tedy zákon svěřuje působnost obecnímu úřadu nebo krajskému úřadu, nikoliv obci nebo kraji, jde vždy o přenesenou působnost.
Odkazy
Reference
- ↑ Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. § 30, písm. b. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. § 61, odst. 2, písm. b. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.