Společenský sál (Kvilda)

Dnes vstoupíme do vzrušujícího světa Společenský sál (Kvilda). Dozvíme se o jeho významu, jeho vztahu k různým oblastem studia a jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho budeme analyzovat jeho dopad na současnou společnost a jeho možné budoucí důsledky. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty, díky kterým je Společenský sál (Kvilda) relevantní a zajímavé téma pro každého.

Společenský sál na šumavské Kvildě
Objekt, který skrývá ve svých útrobách společenský sál
Objekt, který skrývá ve svých útrobách společenský sál
Účel stavby

stavba občanského vybavení

Základní informace
Výstavba1931
Přestavba2011 až 2015
Materiálycihla, kámen, dřevo
StavebníkTurnverein (Německý turnerský svaz)
Současný majitelObec Kvilda
Poloha
AdresaKvilda č.p. 162 (za Hotelem Šumava Inn), ČeskoČesko Česko
PohoříŠumava
Nadmořská výška1057 m n. m.
Souřadnice49°1′4,2″ s. š., 13°34′48,16″ v. d.
Spolčenský sál (Kvilda)
Spolčenský sál (Kvilda)
Společenský sál na Kvildě na mapě ČR
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Společenský sál v obci Kvilda je unikátní svým technickým řešením stropní nosné konstrukce, respektive světově raritní skořepinovou konstrukcí střechy celého objektu, díky které byl tento sál zařazen mezi české i světové rekordy.[1]

Podrobněji

Ze života Adolfa Hitlera

Když bylo Adolfu Hitelrovi 17 let, vydal se v roce 1906 (na popud své matky) do Vídně, kde bydlel v chlapecké ubytovně. V roce 1907 se Hitler neúspěšně pokusil složit přijímací zkoušky na vídeňskou Akademii výtvarných umění a tento fakt jej přivedl do stavu blízkého nervovému zhroucení. Další rána osudu přišla 21. prosince 1907, kdy zemřela jeho milovaná matka Klara Hitlerová. Hitler se odstěhoval z Vídně, ale v roce 1908 se pokusil opět o přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění. Tentokráte nebyl ke zkouškám ani připuštěn a velmi zklamán se odstěhoval z ubytovny. Nějaký čas bydlel v pronajatém bytě, ale příštího roku (1909) mu došly peníze a skončil na ulici mezi bezdomovci. Ve Vídni vedl následujících pět let bědný život, bydlel v ubytovnách pro chudé, živil se příležitostnými pracemi, maloval reklamní plakáty nebo po ulicích prodával obkreslené kýčovité pohlednice. [zdroj?]

Hitler na Kvildě

A právě v roce 1910 se nezakořeněný Adolf Hitler vydal se skicákem a akvarelovými barvami na toulky po Šumavě a jednoho večera dorazil i do Kvildy. Tady se ubytoval v místním hostinci Beim Strobel (U Stroblů). Stroblův hostinec byl založen v roce 1837, jeho majitelem byl K. Schuster a v roce 1910 disponoval třemi pokoji s celkovou kapacitou 10 lůžek.[2] Hostinec opustil Hitler druhý den ráno poté, co se podepsal do hotelové knihy hostů.[2][3][4]

O třináct let později (v roce 1923) měl hostinec U Stroblů 5 pokojů a celkem nabízel 18 lůžek.[5] Ve 30. letech 20. století si židovský obchodní cestující z Příbrami, který se ubytoval v hotelu, povšiml podpisu Adolfa Hitlera mezi staršími záznamy při listování v hotelové knize hostů. Poté, co Adolf Hitler svůj podpis potvrdil, majitel hostince nechal stránku s Hitlerovým podpisem zarámovat a vystavil ji na čestném a dobře viditelném místě v lokále.[2] V letech 1938 až 1945 byl majitelem Stroblova hotelu Johann Schuster.[5] Hitlerův zarámovaný podpis si údajně při osvobozování Kvildy v roce 1945 odvezl důstojník americké armády a dokument skončil neznámo kde.[2][3][4]

Spisovatel Rudolf Kalčík (pozdější autor románu Král Šumavy z roku 1960) publikoval v roce 1958 v časopise Květy článek „Hitler na Kvildě“. Dnes (rok 2024) se Stroblův hostinec jmenuje Hotel Šumava Inn.[2][3][p. 1]

Nová tělocvična

Turnerský znak ze čtyř písmen F

Po první světové válce (v roce 1919) se z nacionalistických německých tělocvičných spolků sídlících na území nově vzniklého Československa vytvořil Německý turnerský svaz (Turnverein (DTV)), který se postupem doby stal nejsilnější německou tělocvičnou organizací v Československu. A byli to právě „turneři“, kteří se v roce 1931 rozhodli zbudovat na Kvildě svoji novou tělocvičnu. Zda znali či neznali členové DTV historku o jedné noci Adolfa Hitlera na Kvildě, není rozhodující, ale objekt tělocvičny naplánovali postavit právě v těsné blízkosti, respektive přímo v návaznosti a Stroblův hostinec. Po připojení Kvildy k Německu (po podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938) převzali Němci vládu nad obcí a obecní rada se rozhodla opět přilákat Adolfa Hitlera do Kvildy.[7]

Společenský sál

Detail samonosného stropu sálu (beztrámové konstrukce střechy objektu)

Tělocvična sice byla dočasně přeměněna na společenský sál, ale Hitler Kvildu již podruhé nenavštívil a tak se z rozlehlého prostoru stal po skončení druhé světové války natrvalo společenský sál, kde se promítaly filmy, pořádaly výstavy a plesy (tancovačky), protože prostor disponoval nejen unikátním stropem, ale i výbornými akustickými vlastnostmi.[7][8] Společenský sál se objevil i v Kachyňově filmu z roku 1959 Král Šumavy. Slabinou sálu byla jeho závislost na bezprostředně sousedícím hostinci, který byl provozován spotřebním družstvem (Jednota, Konzum). Po prodeji hostince se společenský sál ocitl bez potřebného sociálního zázemí a nebylo možno jej plnohodnotně provozovat. Projekční práce na rekonstrukci sálu byly započaty v lednu 2011 a jejich cílem bylo doplnit (dostavět) sociální zázemí a zajistit ekologické vytápění celého objektu.[7] Rekonstrukce si vyžádala dotační náklady ve výši 8 milionů korun[1] a stavebně byl celý projekt dokončen v létě roku 2015.[7] Společenský sál se nachází uvnitř objektu na adrese Kvilda číslo popisné 162, 384 93 Kvilda, Česko.[9]

Unikátnost sálu

Certifikát Agentury Dobrý den Pelhřimov

Sál o rozměrech 22,54 x 10,1 m je svými rozměry největším společenským sálem zastřešeným jen kosočtvercovou samonosnou dřevěnou vazbou z 336 prkének zhotovenou bez použití jakýchkoliv nosných trámů.[10][11][p. 2]

V roce 2011 projevili o kvildský společenský sál zájem komisaři Agentury Dobrý den z Pelhřimova a dne 9. prosince 2011 v obci Kvilda provedli jeho zápis do České databanky (knihy) rekordů jako „největší společenský sál se střešní kosočtvercovou dřevěnou vazbou prkének bez použití trámů".[10][12][p. 3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některé prameny[3][4] uvádějí, že Adolf Hitler přenocoval v hotelu, který se jmenoval U krále Šumavy. (nebo 59. „U krále Šumavy hostili Adolfa Hitlera?“[4]) Na stránkách Hotelu Šumava Inn se přímo uvádí, že: „Historie Restaurace Šumava Inn sahá až do roku 1837. Jedná se o původní restauraci U Krále Šumavy z filmu Karla Kachyni Král Šumavy.“[6]
  2. ↑ Obdobně konstrukčně řešené sály pro veřejnost jsou v Evropě jen dva (a jsou menší). V České republice je obdobným způsobem řešena konstrukce stropu kryté haly leteckého hangáru Aeroklubu Rakovník poblíž Rakovníka.[1] Hangár má zděné stěny a zaoblenou střechu s dřevěnou lamelovou konstrukcí. Byl zbudován v letech 1949 až 1955 a dosud (2022) slouží Aeroklubu Rakovník pro úschovu letadel.
  3. ↑ Celá akce byla sponzorována obcí Kvilda, za současné podpory Správy Národního parku Šumava (NP Šumava) a Chráněné krajinné oblasti Šumava (CHKO Šumava). Mediálními partnery akce byly Rádio Blaník, Prachatický deník a informační server ŠumavaNet.cz.[10]

Reference

  1. ↑ a b c ENGLOVÁ, Jitka; NYČ, David. Šumavská Kvilda v Guinnessově knize rekordů, má dva světové unikáty. www.irozhlas.cz . iRozhlas cz, 2013-09-20 . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Adolf Hitler v hostinci Beim Strobel, Kvilda / Aussergefild . Šumava cz . GPS: 49°1'4.738"N, 13°34'47.170"E. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d BENEŠ, Richard. Na šumavské Kvildě v roce 1910 přenocoval Adolf Hitler. Na jeho návštěvu později překvapivě upozornil židovský obchodník . Plzeňská drbna cz, 2023-06-11 . Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d August Kubizek (1888-1956) / O návštěvě Adolfa Hitlera na Kvildě v roce 1910 . Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích / Kohoutí kříž / 'S HOHNAKREIZ / Šumavské ozvěny / Des Waldes Widerhall . Dostupné online. 
  5. ↑ a b LENCOVÁ, Dana. Historie turismu vybrané destinace (Kvilda). Hradec Králové, 2017 . 63 s. Bakalářská. Univerzita Hradec Králové; Fakulta informatiky a managementu ; Katedra rekreologie a cestovního ruchu; Studijní obor: Management cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Pavlína Chaloupská, PhD.. s. 32, 33, 35, 36. Dostupné online.
  6. ↑ Restaurace Šumava Inn . Šumava Inn . Historie Restaurace Šumava Inn sahá až do roku 1837. Jedná se o původní restauraci U Krále Šumavy z filmu Karla Kachyni Král Šumavy.. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Česky psaná informační tabule umístěná ve společenském sále a pojednávající o historii sálu a o zanesení „Sálu pro Hitlera“ do české knihy rekordů.
  8. ↑ PECHOUŠEK, Pavel; Správa NP a CHKO Šumava. Kvilda je obcí rekordů. A chce to mít i na papíře . Šumava net . Dostupné online. 
  9. ↑ Kvilda číslo popisné 162, 384 93 Kvilda, Česko . Mapy cz . GPS souřadnice: 49.0178333N, 13.5800458E (49°1'4.200"N, 13°34'48.165"E). Dostupné online. 
  10. ↑ a b c Česky psaný text uvedený na certifikátu vydaném pro obec Kvildu agenturou Dobrý den Pelhřimov. Certifikát se týká „největšího společenskoého sálu se střešní kosočtverečnou dřevěnou vazbou prkének bez použití trámů“
  11. ↑ Šumava má své město rekordů . Cestovní kancelář Hoška-tour . Dostupné online. 
  12. ↑ Šumavská Kvilda už není zajímavým místem jen pro běžkaře, FOTKY . QAP cz, 2015-09-20 . Dostupné online. 

Literatura

  • Mazný, Petr et al. 100 zajímavostí ze staré Šumavy: od Nýrska do Prachatic: (z dobových novin, časopisů, knih a archivních materiálů ...). Vydání 1. V Plzni: Starý most, 2010 – 2013; 4 svazky Starý most; ISBN 978-80-87338-07-0; Svazek III; 2012, 173 stran; ISBN 978-80-87338-23-0, kapitola: 59. U Krále Šumavy hostili Adolfa Hitlera (strany 102 až 104).

Související články

Externí odkazy