Slučka malá

V dnešní době je Slučka malá tématem, které v moderní společnosti získalo velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Slučka malá stala důležitou součástí našich životů. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Slučka malá se stal stálým tématem konverzace. Od svého vzniku až po dnešní dopad Slučka malá zanechal hlubokou stopu v historii lidstva. V tomto článku prozkoumáme význam Slučka malá a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.

Jak číst taxoboxSlučka malá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodslučka (Lymnocryptes)
F. Boie, 1826
Binomické jméno
Lymnocryptes minimus
(Brunnich, 1764)
Rozšíření slučky malé
Rozšíření slučky malé
Rozšíření slučky malé
      hnízdiště
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slučka malá (Lymnocryptes minimus) je malý monotypický druh bahňáka z čeledi slukovitých. Je také jediným druhem v monotypickém rodu Lymnocryptes.[2]

Popis

Vzdáleně se podobá bekasině otavní, je však výrazně menší, s kratším zobákem. Dorůstá délky 17–19 cm, v rozpětí křídel měří 30–36 cm a váží 40–60 g. Výrazná je kresba hlavy s dvojitým nadočním proužkem, tmavou půlměsičitou skvrnou pod okem a tmavým temenem bez středního světlého proužku. Hruď a boky jsou podélně (ne příčně) proužkované, na hřbetě má kontrastní žluté proužky.[3]

Žije velmi skrytě, při ohrožení se tiskne k zemi a spoléhá přitom na své maskovací zbarvení; vyletuje zpravidla až na poslední chvíli. Většinu roku se chová tiše, zpěv, který tvoří rytmické „tlok–tokli–tlok–tokli“, je však velmi výrazný a slyšitelný na velkou vzdálenost. Samci se jím ozývají za letu i na zemi.[4]

Rozšíření

Hnízdí na rozlehlých rašeliništích severní Evropy a východní Sibiře. Tažný druh se zimovišti v západní a severozápadní Evropě, Středomoří, severní Africe, Sahelu a jihozápadní Asii.[5] Zimuje na březích vod nebo v nízkých travnatých bažinatých porostech.[6]

Na území České republiky se objevuje na tahu a velmi vzácně zimuje.[3] V 50. letech 20. století bylo i pozorováno hnízdění sluček u Černé v Pošumaví.[7]

Potrava

Živí se hlavně různými bezobratlými, ale požírá také semena.

Hnízdění

Hnízdí na zemi, v jedné snůšce jsou obvykle 4 hnědá, tmavě skvrnitá vejce. Inkubační doba trvá 17–24 dnů, na vejcích sedí pouze samice.[8][9]

  • Vejce slučky malé (Lymnocryptes minimus)
    Vejce slučky malé (Lymnocryptes minimus)

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
  2. ↑ Lymnocryptes . Integrated Taxonomic Information System . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 150–151. 
  4. ↑ COLSTON, Peter; BURTON, Philip. Limicolen – Alle europäischen Watvogel-Arten, Bestimmungsmerkmale, Flugbilder, Biologie, Verbreitung. München: BlV Verlagsgesellschaft, 1989. ISBN 3-405-13647-4. S. 160. 
  5. ↑ DELANY, Simon Delany; SCOTT, Derek; DODMAN, Tim; STROUD, Davida. An Atlas of Wader Populations in Afrika and Western Eurasia. Wageningen: Wetlands International, 2009. ISBN 978-90-5882-047-1. S. 259. 
  6. ↑ DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 108. 
  7. ↑ MLÍKOVSKÝ, Jiří: Pravděpodobné historické hnízdění slučky malé (Lymnocryptes minimus) na Šumavě, Česko. Sylvia 2009/45: 248–251. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  8. ↑ DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 183. 
  9. ↑ Jack Snipe . British Trust for Ornithology . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy