Slavkov u Brna (nádraží)

V tomto článku se ponoříme do tématu Slavkov u Brna (nádraží), prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na společnost a jeho význam dnes. Slavkov u Brna (nádraží) je předmětem studia a debat po mnoho let a jeho vliv sahá do různých oblastí každodenního života, od kultury po politiku a technologie. Na těchto stránkách se blíže podíváme na různé aspekty Slavkov u Brna (nádraží) a na to, jak se v průběhu času vyvíjel. Kromě toho prozkoumáme jeho roli při utváření našeho dnešního světa a jak by to mohlo ovlivnit budoucnost. Připravte se ponořit se do fascinující cesty po Slavkov u Brna (nádraží) a objevte vše, co se o tomto tématu dá vědět.

Slavkov u Brna
Nádraží ve Slavkově u Brna
Nádraží ve Slavkově u Brna
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
MěstoSlavkov u Brna
Souřadnice49°8′41,84″ s. š., 16°52′25″ v. d.
Slavkov u Brna
Slavkov u Brna
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice361055
TraťVlárská dráha
Nadmořská výška205 m n. m.
V provozu od10. října 1887
Zabezpečovací zařízeníelektromechanické vz. 5007
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)3 (3)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaAutobusové nádraží před staniční budovou
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavkov u Brna je železniční stanice v jihozápadní části města Slavkov u Brna v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji nedaleko řeky Litavy. Leží na neelektrizované části dvoukolejné Vlárské dráhy. Nedaleko stanice se nachází také městské autobusové nádraží.

Historie

Stanice byla otevřena 10. října 1887 Rakouskou společností státní dráhy (StEG) na traťovém úseku z Brna do Kyjova, kde navázala na železnici z roku 1884 z Moravského Písku, původně budovanou a provozovanou firmou Oskara barona Lazariniho z Grazu. Jednalo se o část takzvané Českomoravské transverzální dráhy (BMTB) propojující již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. Projekt byl završen 28. října 1888 prodloužením Vlárské dráhy směrem na Slovensko.

Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Popis

Ze stanice odbočují vlečky. Nachází se zde tři jednostranná nástupiště, stanice je vybavena elektronickým informačním systémem pro cestující. K příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. Dlouhodobě se počítá s rekonstrukcí a elektrizací Vlárské dráhy.

Reference

  1. ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze . Rev. 2011 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Vlárská dráha

Brno hlavní nádraží – Brno-Černovice – Odb Brno-Černovice – Brno-Slatina – Šlapanice zastávka – Šlapanice – Ponětovice – Blažovice – Křenovice dolní nádraží – Slavkov u Brna – Křižanovice – Marefy – Bučovice – Nevojice – Nesovice – Brankovice – Nemotice – Jestřabice – Bohuslavice u Kyjova – Kyjov – Kyjov zastávka – Vlkoš – Vracov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Veselí nad Moravou-Milokošť – Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves – Ostrožská Nová Ves lázně – Kunovice zastávka – Kunovice – Vésky – Popovice u Uherského Hradiště – Hradčovice – Havřice – Uherský Brod – Újezdec u Luhačovic – Šumice – Nezdenice – Záhorovice – Bojkovice – Bojkovice město – Pitín zastávka – Pitín – Hostětín – Slavičín – Divnice – Bohuslavice nad Vláří – Popov – Bylnice – Svatý Štěpán – Vlárský průsmyk – státní hranice CZ/SK – Horné Srnie – Nemšová – Trenčianska Teplá