Brno-Slatina (nádraží)
V dnešním světě hraje Brno-Slatina (nádraží) v našich životech zásadní roli. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Brno-Slatina (nádraží) má významný dopad na způsob, jakým myslíme, jednáme a jak se vztahujeme k ostatním. V tomto článku prozkoumáme důležitost Brno-Slatina (nádraží) a jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho budeme analyzovat jeho vliv v různých kontextech a jeho relevanci v dnešní společnosti. Brno-Slatina (nádraží) je fascinující téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky, abychom lépe porozuměli jeho rozsahu a dopadu na náš každodenní život.
| Brno-Slatina | |
|---|---|
 Nádražní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Město | Brno |
| Souřadnice | 49°10′10,51″ s. š., 16°40′55,28″ v. d. |
  Brno-Slatina | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Trať | Vlárská dráha |
| Nadmořská výška | 248 m n. m. |
| V provozu od | 1887 |
| Zabezpečovací zařízení | elektromechanické vz. 5007[1] |
| Dopravní koleje | 6[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusová zastávka před staniční budovou |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brno-Slatina je železniční stanice v Brně, leží na dvoukolejné Vlárské dráze, zastavují zde osobní a ve špičkách i některé spěšné vlaky. Stanice je od roku 2004 zaintegrována do IDS JMK.[2]
Historie
Zastávka Slatina byla (společně se zprovozněním trati) otevřena dne 10. října 1887, zanedlouho byla přestavěna na výhybnu a nákladiště. Mezi lety 1921–1925 byla původní výhybna přestavěna na stanici s pěti kolejemi. V roce 1925 byla postavena nová (současná) nádražní budova s čekárnou. Po přípravách (rozšíření kolejiště, vložení nových výměn ad.) byla trať ve 40. letech zdvoukolejněna. Koncem 60. let byla původní mechanická návěstidla nahrazena světelnými. Na počátku 80. let 20. století byl přes šlapanické zhlaví postaven most dálnice D1. V letech 2004–2005 překlenul most i druhé, brněnské zhlaví. V souvislosti s chystanou návštěvou papeže na nedalekém letišti byla v létě roku 2009 opravena nádražní budova a zbořeno skladiště a staré toalety. Roku 2016 se stanice při rekonstrukci tratě dočkala nových zpevněných nástupišť.[3]
Tratě ve stanici
Služby pro cestující
Nachází se zde označovač jízdenek IDS JMK. Osobní pokladna je od roku 2007[3] trvale uzavřena, cestující jsou odbavováni ve vlaku. Je zde čekárna, ve které se nachází toalety. Ve stanici je instalován informační systém ČD speaker.[4]
Provoz
V dvouhodinovém taktu, který je ve špičkách zkrácen, zde zastavují osobní vlaky linky S6 (Brno hl.n. / Brno-Židenice – Uherské Hradiště) a některé spěšné vlaky R56 (Brno hl.n. – Staré Město u Uh. Hradiště). Dále přes stanici projíždí rychlíky linek R8 (Brno-Královo Pole – Bohumín) a R12 (Brno hl.n. – Šumperk).
Vlečky
- Na straně u výpravní budovy leží bývalé předávací kolejiště Zetoru, ze kterého vychází vlečky bývalé Zeleniny, E.ON (dříve JME) a Dieffenbacher.[5]
- Naproti budovy se odpojuje vlečka slévárny Roučka (také známé jako Sigma Slatina).[5]
- Ze šlapanického zhlaví vycházejí vlečky na tuřanské letiště a do areálu Železničního stavitelství, také zde měla vést vlečka Řempo, která nakonec nebyla realizována.[5]
- Počátkem 21. století firma CTP Invest nechala vyprojektovat vlečky do průmyslových areálů CTPark Černovická terasa a Šlapanice, které však nikdy nebyly realizovány.[5]
Návazná doprava
Před staniční budovou se nachází autobusová zastávka Slatina, nádraží, kde zastavují linky brněnské MHD.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Plánek stanice Brno-Slatina. Portál Provozování dráhy. SŽDC, listopad 2019.
- ↑ Jízdní řády linek S6 a R56 . idsjmk.cz . Dostupné online.
- ↑ a b Slatina . BRŇÁK . Dostupné online.
- ↑ Brno-Slatina – Nádražní hlášení. hlaseni.net . . Dostupné online.
- ↑ a b c d Vlečky ze Slatiny . BRŇÁK . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno-Slatina na Wikimedia Commons