V dnešním světě Skogskyrkogården upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Skogskyrkogården se dnes stal stálým tématem konverzací. Když zkoumáme různé aspekty a aspekty, které tvoří Skogskyrkogården, je zřejmé, že jeho důležitost a rozsah jsou významné na několika úrovních. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Skogskyrkogården a to, jak zanechala nesmazatelnou stopu v současné společnosti.
Skogskyrkogården | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
![]() Skogskyrkogården | |
Smluvní stát | ![]() |
![]() ![]() Skogskyrkogården | |
Souřadnice | 59°16′32″ s. š., 18°5′58″ v. d. |
Typ | kulturní památka |
Kritérium | ii, iv |
Odkaz | 558 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1994 (18. zasedání) |
Skogskyrkogarden je lesní hřbitov a krematorium v Stockholmu. Je dílem architekta Erika Gunnara Asplunda a Sigurda Lewerentze z let 1935-1940. Jeho rozloha je přibližně 1 km². Erik Gunnar Asplund byl pověřen vytvořením krematoria na lesním hřbitově v Stockholmu, které se ve výrazné míře zabývalo i krajinou a krajinnými úpravami, jeho práce na tomto projektu začala v roce 1915. Lesní hřbitov byl založen v roce 1917. Návštěvníci přicházejí chodníkem z lomového kamene na vyhlídku, prostor odkud mohou pozorovat krajinu. Kamennou rampou se pak dostávají k samotnému objektu krematoria.
Do exteriéru otevřená část objektu s jednoduchým sloupovím tvoří nejvýraznější kompoziční prvek. Je propojena s exteriérem a tvoří mezičlánek mezi prostorami krematoria a krajinným prostředím. Budova obsahuje dvě menší a jednu velkou kapli, které jsou propojeny technickým zařízením ve spodním podlaží. Kaple mají symbolické názvy - je zde kaple svatého kříže, kaple naděje a kaple víry. Aby se navzájem nerušily jednotlivé kaple, architekt mezi ně vložil prostory menších zahrad. Monumentalita zde byla podle slov Asplunda vyhrazena „biblické“ krajině. Asplund a Lewerentz se inspirovali posvátnými místy antických Řeků, a Římanů, je tu cítit obrácení se k přírodě.
Lesní krematorium ve Stockholmu bylo v roce 1994 zařazeno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Projekt krematoria s lesním hřbitovem od Asplunda s Lewerentzem se stal jedním z inspiračních zdrojů pro krematorium v Bratislavě od architekta Ferdinanda Milučkého, kde se moderní architektura podobně snaží najít symbiózu s krajinným prostředím.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skogskyrkogården na slovenské Wikipedii.