V současnosti je Siněvirská Poljana tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S významným dopadem na různé oblasti života vyvolal Siněvirská Poljana bezprecedentní debatu a přilákal příznivce i kritiky. Jak se Siněvirská Poljana stále prohlubuje v kolektivním vědomí, jeho vliv se rozšiřuje napříč mnoha sektory, od politiky po zábavu a od technologie po společnost jako celek. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Siněvirská Poljana a prozkoumáme jeho aktuální význam a potenciální budoucí dopad.
Siněvirská Poljana Синевирська Поляна | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°35′4″ s. š., 23°41′11″ v. d. |
Nadmořská výška | 818 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 / UTC+3 |
Stát | ![]() |
Oblast | Zakarpatská |
Okres | Chust |
![]() ![]() Siněvirská Poljana Siněvirská Poljana, Zakarpatská oblast | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 354 (2001) |
Správa | |
Vznik | 1921 |
Telefonní předvolba | 3146 |
PSČ | 90040 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Siněvirská Poljana (ukrajinsky Синевирська Поляна, maďarsky Felsőszinevér) je vesnice v Siněvirské vesnické komunitě, v okresu Chust v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Původně se nazývala Verchnij Siněvir (ukrajinsky Верхній Синевир).[1] Podle sčítání obyvatelstva v roce 2001 zde žilo 1354 osob.
Siněvirská Poljana se nachází v údolí řeky Terebly. Nedaleko leží jezero Siněvir, které je největší v Ukrajinských Karpatech a zároveň největší a nejvýše položené horské jezero na Ukrajině.
Do Trianonské smlouvy byla Siněvirská Poljana součástí Uherska, poté (pod názvem Vyžní Siněvir)[2] byla součástí Československa. Za první republiky patřila do obvodu obecního notariátu a četnické stanice v Siněviru.[2] V roce 1930 zde žilo 1 101 obyvatel; z toho 19 Čechů, 1 052 Rusínů, 3 Němci, 9 Maďarů a 18 Židů.[3] Od roku 1945 patřila Sovětskému svazu, resp. Ukrajinské sovětské socialistické republice; nakonec od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny.